Marie Straková

* 1925

  • "Nás potom vzali ti Rusáci se sestrou do vily. Vždycky shodili obraz Hitlera na zem a my jsme po něm musely šlapat. Ať to bylo v jídelně nebo v hale, kde měla Zuzka křídlo, ona hrávala na klavír. Křídlo pak odtáhli až Češi do nějaké školy."

  • "Ještě než začala válka, tak tam byl Emanuel Moravec, ministr školství. Ten měl, jak jsme měli my okna, okno naproti. Měl dva syny a ti chodili do Moravské Třebové do vojenské školy. Ty syny měl se dvěma manželkami. Jednou byli u nás a volali mou sestru, ona byla o pět let starší. Tatínek ještě žil a říká: ,Ať tě ani nenapadne dostat se do vily k Moravcovi!' Protože byl potvora na ženský. Sestře bylo už devatenáct let a on ji stále volával. Za rohem měl ještě pokoj nějaký generál Plaček a ještě tam byl štábní kapitán, to jméno už si nepamatuji. Byli tam tři hostinské pokoje, tak tam oni bývali. A čeští vojáci spali v tělocvičně. To některá škola nemá ani tak velikou tělocvičnu, jak bývala tam."

  • "U Stiassných ve vile je teď nová kastelánka a ta začala mluvit o tom, že Stiassná měla poměr s jiným mužem, aby mohla mít děcko. Se Stiassným Alfrédem nemohla mít žádné. Potom se tedy vyspala s nějakým strýcem a narodila se jim Zuzka. O tom vykládala loni kastelánka v televizi a holky, co se mnou chodily do školy, se mě ptaly, jestli je to pravda. Já jsem říkala, že jsem to neslyšela, ale že si myslím, že to není pravda, protože Zuzka se narodila Stiassným. Toto nikdo nevěděl. Zuzka nám pak psala z Kalifornie, že když maminka zemřela, že byla ráda, že našla její deník a tam bylo psané, jak se narodily děti u nás, u řidiče a Zuzka byla sama. Tak říkala: ,Co mohla maminka dělat. Aspoň jsem se narodila jí.' A pak přišla Josefa Primová, co tam uklízela, a říká: „Vy jste to věděli, že měla Stiassná s někým jiným Zuzku? Já jsem říkala: ,Kdo by nám to řekl?'“

  • "To bylo myslím někdy v roce 1938, teď nevím, jestli byli lyžovat v Rakousku nebo ve Švýcarsku. Tam se dozvěděli, že Hitler bude obsazovat Sudety, tak ještě večer přijeli domů. To, co mohli, vzali s sebou. Odjeli do Rakouska a pak dál do ciziny. Pak nám Zuzka psala: ,Víte, kde já su, já su až v Anglii'. A říkala, že byla s Janou Baťovou, že ta se potřebuje naučit anglicky. A když začal Hitler bombardovat Anglii, odjeli parníkem až do Ameriky."

  • Full recordings
  • 1

    Brno, 29.06.2023

    (audio)
    duration: 01:54:44
    media recorded in project Příběhy regionu - Jihomoravský kraj
Full recordings are available only for logged users.

Nejhůř se chovali sovětští vojáci a předseda národního výboru

Marie Straková (Frömlová) jako studentka rodinné školy v roce 1942
Marie Straková (Frömlová) jako studentka rodinné školy v roce 1942
photo: archiv pamětníka

Marie Straková (Frömlová) se narodila v Brně 22. listopadu 1925. Její tatínek Antonín byl zahradníkem ve Vídni, na zámku ve Velkých Opatovicích a nakonec ve vile rodiny Stiassných. Rodina Frömlova bydlela v domku u vily. Marie a její sestra se kamarádily s dcerou Stiassných Suzanne. Židovská rodina utekla před okupací přes Anglii do Ameriky. Frömlovi žili v domku u vily až do září roku 1945, kdy je vyhnal tehdejší předseda Ústředního národního výboru města Brna Vladimír Matula. Zažili české, německé a nakonec i sovětské vojáky, kteří vilu postupně obývali. Pamatuje si i na Emanuela Moravce a Edvarda Beneše. Marie vystudovala učitelský ústav a pracovala jako učitelka v Chrudimi, Svitavách, Lipůvce a Brně. V roce 1965 se vdala za Václava Straku, se kterým v roce 1967-69 žila v Egyptě. V roce 1984 odešla do důchodu. Do vily se po dlouhých letech podívala až v roce 2009. V roce 2023 žila v Brně-Komíně, v domku, který v roce 1943 postavil její tatínek.