Jana Štroblová

„Ještě když jsem působila v nakladatelství Albatros – nejdřív to bylo Státní nakladatelství dětské knihy – jsem se setkala s cenzorem, který neuměl česky. Snažila jsem se s ním uhádat otištění Halasovy básně Jak hrdlička přišla k pásku. Protože jsem dělala nový výbor Halasovy poezie a chtěla jsem tam dát i ty věci dodnes nezveřejněné. Cenzura pozastavila tuhle báseň Jak hrdlička přišla k pásku. Hrdlička přišla k pásku tak, že nechtěla kolíbat Ježíška, a Maria panna ji sametkou přivázala ke kolíbce a tak získala ten svůj obojek. Cenzor mi argumentoval, proč nechce tu báseň pustit, větou: ‚České děti nerady Ježíšek.‘“

„V roce 1956 vypukl majáles. Bylo to překvapující a svým způsobem bujaré a bujné. Pamatuji si třeba Ivana Klímu převlečeného za kulaka nebo Jiřího Čutku. Pozoruhodné na tom bylo, že to byl docent katedry marxismu-leninismu převlečený za milionáře. Jeli na nějakém alegorickém voze, který ztělesňoval ty parazity a všechny záporné postavy z literatury. Já jsem vedle toho šla s takovou bedýnkou zamřížovanou. V poslední chvíli mi někdo ten transparent dal do ruky, byly to libri prohibiti a za mnou kráčel Koniáš. A předseda stranické organizace se vrhl k tomu mému transparentu a začal mi to rvát. Doteď vidím, jak upoceně a zoufale s tím bojoval. To zřejmě přitáhlo pozornost reportérů, protože v pařížském Le Monde vyšla moje fotografie s tou skříňkou. A už na fakultě mě kvůli tomu začali otravovat fízlové.“