Jsem rád, že jsem nakonec mohl dělat to, co jsem vždycky chtěl
Download image
Alois Švehlík se narodil 30. července 1939 v Pardubicích. Rodiče pocházeli z Moravy a vedli své děti k víře. Společně navštěvovali salesiánské mše, kde Alois se svým starším bratrem poprvé přičichl k divadlu. Koncem války rodina zažila tři nálety na Pardubice. Po nástupu komunistů k moci přišel Aloisův otec o obchod, který provozoval, a po měnové reformě i o většinu úspor. Rodiče potom obtížně sháněli jakékoliv zaměstnání. Aloise Švehlíka kvůli jeho buržoaznímu původu nechali komunisté studovat pouze strojní průmyslovku v Chrudimi, kterou ale nikdy dělat nechtěl. Studia s obtížemi dokončil a krátce pracoval v továrně na mlýnské stroje v Pardubicích, kde se seznámil s budoucí ženou Florentinou. Vzali se po Aloisově vojenské službě v roce 1967 a narodily se jim tři děti. Neúspěšně se pokoušel udělat přijímací zkoušky na herectví, začal tedy pracovat jako elév v divadle v Klatovech, později hrál v Mostě, Olomouci nebo Liberci. Zde také zažil okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968, kdy tanky duněly před libereckým divadlem. V roce 1974 přišel do Prahy, kde začínal v divadle ABC, a propracoval se až do činohry Národního divadla. Jelikož divadelní platy nebyly velké, věnoval se také dabingu, moderoval v rádiu a hrál v několika televizních inscenacích a filmech. S radostí vzpomíná na Sametovou revoluci a cení si toho, že náš první polistopadový prezident Václav Havel byl zároveň jeho dobrým přítelem. Ve své profesi je činný dodnes (2021), je dokonce nejstarším členem celého souboru Národního divadla.
