V pětačtyřicátém na Strossmayeráku chlap na bedně bičoval Němce. To bylo ošklivé…
Download image
Zdeňka Svobodová, rozená Štěpková, přišla na svět 19. září 1926 v Českých Budějovicích. Tatínek stavitel se podílel na budování několika vil na pražské Hanspaulce. Rodina bydlela střídavě v Budějovicích a Praze. Když Zdeňka nastoupila do první třídy v Praze-Dejvicích, bydleli již v hlavním městě nastálo. Během hospodářské krize třicátých let živil tatínek rodinu, jak se dalo. Přestěhovali se na Letnou poblíž Strossmayerova náměstí. Zdeňka nastoupila na gymnázium a v roce 1945 odmaturovala. Vzpomíná, jak nedostatečné potravinové příděly řešili rodiče dojížděním do podhůří Šumavy, kde se znali s tamními sedláky. Zpátky přijížděli s plnými batohy a hlady netrpěli. Hrozným zážitkem se stalo shromažďování německého obyvatelstva na Strossmayerově náměstí po osvobození Prahy, potupné malování hákových křížů na oblečení a bičování. Kvůli svému chlapci se rozhodla pro studium medicíny, ale po dvou letech poznala, že se na lékařku nehodí. Nastoupila proto na pedagogickou fakultu, kde se věnovala především milované kresbě. Několikrát se neúspěšně pokusila o přijetí na Akademii výtvarných umění. Nadšení druhé poloviny čtyřicátých let pro ni vyvrcholilo průvodem na Pražský hrad během únorových dní roku 1948. Následnými prověrkami ve škole prošla a dostudovala. V roce 1951 se vdala a záhy se jí narodil první syn. Byla na něho i domácnost sama, protože manžela odvedli na dva roky základní vojenské služby. Vypráví o týrání tatínka po jeho zatčení ve vyšetřovací vazbě, kam se dvakrát dostal za údajnou pomoc při ilegálním přechodu hranice a urážení Klementa Gottwalda, a zážitek z neštěstí ožebračených lidí po měnové reformě v roce 1953. Zdeňka pracovala od šedesátých let ve Výstavnictví na Letné, kde se věnovala rozkreslování a vybarvování plánů.
