Jáchym Topol

"Václav byl člověk, který vystupoval jako řádný, bezúhonný, legálně jednající občan, takže on, až na ty nejdůležitější věci, nebyl tak vystrašený králík jako já v konspiraci. Takže já když jsem k němu přišel, všude odposlechy a telefony, zrovna někdo volal a já mám pocit, že ho slyším, jak říká: 'Petruško, je tu Jáchym! Donesl Revolver Revue!' Muselo to být někdy dávno, protože původně se to jmenovalo Jednou nohou, ale tohle byl Václav, on to do toho telefonu klidně řek, protože jeho strategie byla legalita. No, a když se teda vrátím do doby Jednou nohou, tak já jsem k němu přišel jako k jednomu z prvních, mluvil jsem o tom časopise a on jako: 'Výborně! Skvělý, že to děláte!' A teď já jsem před ním ještě snobsky pomlouval Vokno, za což se omlouvám, ale to Vokno mi připadalo jako 'echt androšský' a takový jakoby: 'My jsme byli ti intelektuálové, my jsme četli světovou literaturu, my jsme chtěli překládat, my jsme chtěli, aby ten Revolver byl jinej.' Tohle byl projekt, který se mu strašně líbil. Já si pamatuji, že mi tehdy dal asi dva tisíce na ruku, což byly bezvadné peníze. A byli jsme hrdí na to, že snad v tom prvním čísle je jeho Šest poznámek o kultuře, že jsme byli první."

"Asi budu trochu za blbečka, ale opravdu to v mém případě probíhalo takhle. Že Saša [Vondra] říkal: 'Pojď, dáme si sraz na Malostranský,' a já jsem šel do těch hor rovnou z té Malostranské. To bylo od něj trochu přehnaný bezpečnostní opatření. Takže jsem poprvé na tuhle schůzku do hor s batohem šel ve svém kavárenském oblečení, což bylo manšestrové sako, manšestrové kalhoty a sandály a nějaká bunda nebo mikina, to tehdy moc nebylo. Nicméně tohle bylo asi poprvé. Takže ty informace, kdo kde bude, měl v hlavě ten Saša. A strašně důležitý byl Ludvík Hradilek, který na rozdíl ode mě byl organizačně schopný a byl řidič. A ta instituce řidiče byla enormně důležitá, protože ten řidič nás někde vysadil a Saša, protože byl geograf, studoval geografii, tak znal cestu. Mně to bylo fakt jedno, já jsem byl ten nosič, ten tupan. A ten Ludvík čekal na místě, které jsme si určili, že se vrátíme."