Dagmar Trojanová

* 1922

  • „Chodily jsme s dětma na borůvky. Pak jsme jim vařily povidla. To jsme tři dny míchaly povidla, abysme měly na lívance pro děti. Děti byly nadšený, ty rády sbíraly borůvky, protože vždycky půl ešusu jsme od nich dostaly, půl jsme jim nechaly, ony si je snědly. Takhle jsme vařily, takhle jsme hospodařily...“

  • „Toho 15. března nás obsazovali Němci, tak já jsem byla zrovna v Chrudimi. Ze školy nás poslali domů, že se nesmíme zastavovat na ulici, že musíme domů. A to už jezdili Němci po Chrudimi a to už byli všude. A to člověk měl takovej zvláštní pocit, takovej strach skoro, než si na to zvyk. To ten první den, to bylo... Aspoň já jsem měla takovej hroznej pocit takovýho strachu – nejistoty. Člověk nevěděl, co bude následovat. A z těch Němců na mě šla hrůza!“

  • „My jsme věděly, že pan Šrámek přijede, tak jsme si to všecko připravily. Tak jsme prostě udělaly divadlo. Tak jsme udělaly den v našem táboře: Od toho rána, jak se vstávalo, až toho táboráku večer, když se končil den. To jsme měly všechno připravený a celej den jsme předvedly. A pan Šrámek nás natočil a udělal z toho krásnej film, dodneška se mně moc líbí. A vždycky mě to dojme, když to vidím.“

  • Full recordings
  • 1

    Hlinsko, 03.05.2013

    (audio)
    duration: 56:05
    media recorded in project Skautské století
Full recordings are available only for logged users.

Tři dny jsme míchaly povidla, abychom měly na lívance pro děti

trojanova dobovy orez.jpg (historic)
Dagmar Trojanová
photo: Archiv Vojtěcha Homolky

  Dagmar Trojanová se narodila 25. července 1922 v Hlinsku. Její tatínek Karel Nevole byl tehdy správcem pily, později začal sám obchodovat s dřívím a uhlím. Maminka zůstala v domácnosti. V roce 1928 se jí narodila druhá dcera Jana, která později vystudovala farmacii a byla zaměstnána v Hlinsku v lékárně. Obě sestry prožívaly až do vypuknutí druhé světové války krásné a bezstarostné dětství, k němuž neodmyslitelně patřily skautské tábory a cvičení v Sokolu. Dagmar Trojanová absolvovala Střední odbornou školu pro ženská povolání v Chrudimi. Za války ji otec zaměstnal ve svém podniku. Po tatínkově smrti se společně s matkou ujala řízení tohoto rodinného obchodu, který však byl po nástupu komunistů k moci znárodněn. Poté pracovala v uhelných skladech a v textilním podniku Plyšan, kde zůstala až do důchodu. Dagmar Trojanová má jednu dceru, někdejší knihovnici v Městské knihovně v Hlinsku, jednu vnučku a jednoho pravnuka.