„Na druhý den jsme se stěhovali do Skotska, to tak rychle šlo. Dostal jsem pušku, plynovou masku, na vlak. Jeli jsme vlakem do Skotska. Tam jsme hlídali pláž, která byla před námi celá Angličany podminována. Oni počítali s tím, že Němci tam udělají invazi, ještě tam byly takové kůly... Hlídali jsme pláž, kočky a psy jsme museli zastřelit, aby nebyl nějaký průšvih. Tak tam jsem poznal první československé vojáky.“
„Já jsem byl skautem i v Anglii! Jak byla válka, tak tam byl lord, fanda skautů. On měl svoje polnosti atd. Obešel školy: ‚Kdo je skaut z Evropy, ať se hlásí.‘ Že má polnost a že všechno zařídí, že přijede vlak, autobusy. Bylo tam hodně Norů, naši přátelé za války. Posbírali to, tak jsem byl i za války u Skotska. To je taková krásná vzpomínka. Tenkrát už jsem se domluvil, protože Norové taky mluvili anglicky... Tak jsme se měli, dřevo bylo, všechno bylo, krásné stany postavené. Vařili jsme si sami, kdo co uměl. To bylo takové mezinárodní jídlo. Měl nás rád, byl to takový starší člověk, slušný. Lord to byl, lord peníze má, tak do toho vrazil prachy. Tak jsme se měli dobře a poznal jsem skauting v Anglii.“
„Potom jsme měli ještě takové, ta měla asi průměr pomalu metr... zbrojíři nám to vždycky dali doprostřed bombovnice. To byl výbuch, nevím, na co to házeli, my jsme tomu říkali ‚cookies‘. Vždycky jsme tam psali: ‚To je pro Hitlera!‘“
Milan Trunkát se narodil 1. února 1925 v Moravské Ostravě. Během války spolu s rodiči převáděli emigranty a československé vojáky přes hranice do Polska. Před pronásledováním gestapem museli s matkou prchnout do Velké Británie, kde se pamětník zapojil do skautského hnutí. V rámci předbranecké přípravy nastoupil ve svých čtrnácti letech do Air Training Corps. Po škole narukoval k armádě a byl přidělen k pozemnímu vojsku na tankistický výcvik. Na osobní vyžádání ho přeřadili k letectvu, do 460. perutě australské RAF. Kvůli vadě zraku ale nemohl pilotovat, a tak sloužil jako mechanik bombardérů Lancaster. Když se Milan Trunkát vrátil natrvalo do vlasti, pracoval jako instruktor na letišti Praha-Ruzyně. Kvůli nejasným okolnostem byl krátce uvězněn a poté odešel do Ostravy, kde pracoval jako úředník cenového úřadu. Po únorovém převratu byl pronásledován a několikrát brutálně vyslýchán StB - po jednom takovém výslechu ohluchl na jedno ucho. Opět byl uvězněn a skončil na šachtě. Poté až do důchodu pracoval jako konstruktér u Báňských projektů. V roce 1990 byl rehabilitován a povýšen do hodnosti majora. Je držitelem několika vyznamenání. Milan Trunkát zemřel 12. března 2014.
