Daniel Vychodil

* 1973

  • „Účastnili jsme se takových akcí, kdy se v údolí říčky Žejbro u Vrbatova Kostelce tajně scházely skautské oddíly na tábořišti, které se jmenuje Černý delfín. Je tam kámen, na kterém je vytesána skautská lilie. Tam probíhala neoficiální setkání s velkými terénními hrami a výměnou zkušeností. Okouzlilo nás, že nejsme sami, že v Pardubicích existoval klub, který se jmenoval Žižkovo bratrstvo. Spolupracovali jsme i s dalšími oddíly a byla možnost se čas od času setkat.“

  • „Zlomový zážitek bylo objevení Foglarových knih, když jsem byl o jarních prázdninách v roce 1985 v Rýmařově, odkud pocházel táta. Starší bratranec byl na vojně a měl doma řadu Foglarových knih i komiksové Rychlé šípy. Do té doby jsme se s nimi s bratrem nesetkali, tak jsme byli okouzleni. Hned po návratu domů jsme s kamarády založili klub po vzoru Rychlých šípů a začali jsme se touto tématikou zabývat. A musím říct, že jsem už od svých dvanácti nebo třinácti let věděl, že to je velké životní téma a cesta, kterou chci jít.“

  • „Mně připadalo, že to probíhalo jako cílená jemná manipulace, která běžela dlouho, nenápadně. Byly nejrůznější rituály, které jsme museli podstupovat. To znamená oslavy různých výročí, kdy nám promítali filmy. Oslavné básně jsme říkali na pódiu, ať už šlo o výroční takzvané Velké říjnové revoluce nebo o pětadvacátý únor. Ty rituály, kterými škola žila, tedy byla nucena žít, jsme my byli nuceni dodržovat. Přísně se kontrolovalo, jestli jsme přišli do průvodu na 1.máje a takové věci, které vedly ke stádovitosti. Řekl bych, že to nebyla výchova k občanství, ale k ovčanství. Jako ovce byly tehdy děti vzdělávány, aby byly poslušné. Byly tlučeny ideologií. V tom, myslím, byly mnohem hlubší zásahy do dětské duše. Docházelo k tomu v nejrůznějších rovinách, ať to byly diktáty v češtině nebo témata, která se řešila v občanské výchově. Všude byl podtext: komunistická ideologie je tím jediným správným obrazem světa a je potřeba, aby ji mladí převzali.“

  • Full recordings
  • 1

    Praha, 22.07.2019

    (audio)
    duration: 02:10:18
    media recorded in project Příběhy 20. století TV
Full recordings are available only for logged users.

Foglarovy knihy mě okouzlily a ukázaly mi cestu

Daniel Vychodil
Daniel Vychodil
photo: Post Bellum

Daniel Vychodil se narodil 27. června 1973 v Chrudimi. Jeho rodiče Jaroslav a Zdenka Vychodilovi byli krátce před jeho narozením zatčeni na hranicích, když se snažili do Československa z Nizozemska tajně převézt zakázanou literaturu. Rodiče následně přišli o svá zaměstnání. Daniel se od svých dvanácti let zajímal o skautské hnutí, které ovšem v tehdejší době oficiálně nesmělo existovat. Během studia na gymnáziu v Chrudimi založil s kamarády ve Slatiňanech klub založený na skautských principech. Daniel byl v kontaktu se spisovatelem Jaroslavem Foglarem a shromažďoval starou skautskou literaturu. Útočiště našli na slatiňaském zámku a oficiálně fungovali pod organizací ochránců přírody. V roce 1989 byl pozván na schůzi členů komunistické strany, aby vysvětlil činnost jejich klubu. Před dalšími problémy ho zachránila sametová revoluce, které se účastnil jako stávkující student chrudimského gymnázia. Ihned se zapojil do skautského hnutí. V roce 1997 ukončil studium pedagogické fakulty a začal učit na základní škole ve Slatiňanech. Osm let tam působil jako ředitel. Poté šel učit na Waldorfskou školu v Pardubicích. Osmnáct let vedl skautský oddíl, v roce 1998 se stal vedoucím skautského střediska.