Dobří lidi jsou všude
Emil Lupač se narodil 4. října 1935 v Horní Myslové u Telče. Pochází ze sedmi sourozenců. Otec Antonín Lupač měl na okraji obce drobnou zemědělskou usedlost, na které pracoval společně s matkou Marií. Emil Lupač se už v předškolním věku naučil hrát na heligonku. Po válce se jeho bratři a sestry rozprchli do světa, jen pro nejmladšího Emila nebylo nikde místo. Zkoušel to v masně v Krahulčí nebo v cukrárně v Telči. Nakonec jej osud zavál až do vzdálených Lubů u Chebu. Tam se vyučil houslařem a jako nejlepší žák pokračoval v mistrovském studiu. K tomu hrál na heligonku, housle, klarinet a saxofon. S kapelou hrával na zábavách dixielandy, Glenna Millera, ale i lidové písničky. Díky hudebnímu nadání strávil vojenskou službu jako člen Vojenské dechové hudby v Milovicích. Po návratu z vojny se v Lubech zamiloval do Elfrídy Sandnerové, české Němky. Její rodina byla během odsunu vrácena z nádraží, aby nově příchozím dosídlencům v Lubech předávala houslařské řemeslo. Prožili spolu láskyplný život, vychovali tři dcery. Pamětník si po sametové revoluci založil vlastní houslařskou dílnu. Dál ochotně a s radostí předává mistrovské řemeslo. V houslařské tradici pokračuje velice úspěšně jeho zeť Tomáš Skála i vnuk Tomáš Skála ml. V roce 2024 žil Emil Lupač v Lubech.