Rodiče nám předali víru
Anežka Stehlíková, rozená Kretová, se narodila 1. ledna 1947 do rodiny tzv. rumunských Slováků na severozápadě země poblíž hranic s Maďarskem v obci Varzari. Její předkové přišli do tohoto regionu zřejmě na konci 19. století, prarodiče z obou stran se už narodili v Rumunsku a usadili se v Rudohoří. Muži pracovali převážně v lese, ženy vychovávaly početné potomstvo a staraly se o domácí zvířata. Byli tradičně hluboce věřící, pevně zakotvení v římsko-katolické církvi. V Rumunsku se Kretovým narodily čtyři dcery, z nichž ty starší chodily do maďarské školy, doma se mluvilo slovensky. Za druhé světové války musel otec Štefan Kret narukovat do maďarské armády po boku německých jednotek, po válce byl rok vězněn na Sibiři. V červnu 1949 rodina reemigrovala do Československa a usadila se v pohraničí, v obci Borek - Zahrádky u České Lípy. Narodily se jim další dvě dcery a postupně se rodina stále více integrovala do nového prostředí: jazykově i kulturně. Anežka vystudovala Střední zdravotnickou školu v Ústí nad Labem a po maturitě pracovala v severočeských nemocnicích, převážnou část svého profesního života v laboratoři českolipské nemocnice. Vdala se mimo svoji rumunsko- slovenskou komunitu. Místo, kde se v Rumunsku narodila a kde jako malé dítě žila, dosud nenavštívila. Příběh pamětnice jsme mohli zaznamenat díky podpoře z obce Zahrádky u České Lípy.