Milan Dobeš

„No ano, jsme mněli manifestaci, nás vzali profesori a jsme proti komunismu manifestovali, to nebylo nějak spontánně, jich pak ty chudáky vyhodili ze školy. Nasadili tam novýho ředitele, bývalý španělák, jak oni říkali, bojoval ve Španělsku, príma chlap. Ale byl první, kdo emigroval potom.“

„Bienále disidentů. Načež ja vůbec neměl šajnu o co jde, přece bych, posílat to tam, to bych se mohl nechal rovnou zavřít. Poslali to tam a vím kdo, Meda Mládková z Ameriky, padesát roků nebo víc jsem ji poznal. S tou jsem zažil věcí, no ale sběratelka to byla a smlouvala, ale udělala velký dílo, úžasnou sbírku. Ona tam poslala moje věci, asi v dobrým umyslu, ale však to tu musela znát... Já byl potom najednou vyhozen ze Svazu (výtvarních umělců). Volá mi ze Svazu předseda: ,Milane, ty vystavuješ na bienále disidentů?´ Ja mu nerozuměl, říkam: ,Dizajnu? No a? Mě tam dali.´ ,Dizajnu?! Disidentů, ty vole!´ Ten byl celej rozklepanej. Říkam: ,Co ty s tím máš? Já nejsem tvůj člen, co ty s tím máš?´ On: ,To sem došlo, to vyšetřuje policie.´ Tak jsem dostal předvolání, to víte, člověk není šťastný, sotva výjimečně jsem měl možnost dělat do architektury, přecházel jsem s odřenýma ušima, přes tu ideologickou komisi, pravda, jsem musel na všechno kývat a pak jsem si to udělal stejně ... Takže jsem tam jako já byl (na tom bienále). A říkam, za to já nemůžu. Já jsem prodal svoje věci a kdokoliv, když si to pověsí třeba na záchod nebo do nóbl jizby, já nemůžu za to. Já jsem to tam neposlal. To jistě vy taky víte a oni že nevíme. Potom mi to ukazoval, měli to na černobílých fotografiích. ,To je moje,´ říkám, ale nevím, kto to měl. ,A nemáte to v barvě?´ A on se pak naštval na to. Já říkam: ,Jenom abych vám mohl povědet, kdo to tam poslal.´“