Léta nejistoty, co přinese příští minuta
Albert Avraham, současným jménem Avri Fischer se narodil v roce 1935 ve Vídni, vyrůstal v Bratislavě. Tatínek Desider David Fischer působil jako dětský lékař a primář židovské nemocnice v Bratislavě. Maminka se jmenovala Lilly, rozená Perl. Strýc Gusta Fischer se stal jednou z prvních obětí slovenských antisemitských nálad. Na ulici jej přepadla skupina chuligánů a na utrpěná zranění záhy zemřel. Tatínkova sestra Gisi Fleischmann byla známá vedoucí osobnost místního židovstva. Kolem roku 1940 se museli Fischerovi vystěhovat ze svého krásného bytu na dnešním Hviezdoslavově náměstí. Přestěhovali se do vilky na vrchu Bratislava. Avri docházel do židovské neologické školy. Po druhé třídě však školu uzavřeli, většina dětí i učitelů odešla do transportů. Židovský chlapec nesměl přestoupit na státní školu. Z iniciativy rodičů docházel na výuku do rodiny inženýra Krasňanského. Tatínkova profese dětského lékaře ochránila rodinu před deportací. Stejně jako mnoho dalších židovských odborníků, kteří byli pro Slovenský stát těžko postradatelní, dostali potvrzení o vyjmutí z transportů. To platilo až do září roku 1944, kdy se museli začít skrývat. Rodiče přežívali až do osvobození v úkrytu v polorozpadlém skladišti na zahradě sousedů. Avri žil přes den s jednou rodinou, u jiné rodiny pak přespával. Jedné noci však přišla kontrola gestapa. Chlapec unikl jen díky svému árijskému vzhledu a falešným dokumentům. Poté změnil úkryt. Hned po válce se Albert připojil k mládežnickému sionistickému hnutí, rozhodnut odejít po maturitě do Izraele. Situaci urychlil komunistický převrat. V roce 1949 se souhlasem rodičů odjel, nový domov nalezl v kibucu Kfar Masaryk. Po vojenské službě se v roce 1955 oženil. Působil jako učitel a na vedoucích pozicích kibuckého hnutí.