„Teď to není už park, ale pod těma parkánama, když se jde nad ulicí, kde lidi bydleli, tak tam jsme dávali ty letáčky, protože byla tma a nikdo nás neviděl. Ale když nám to pak hodili, tak oni nás dobře viděli. No nic. No tak co teď? Všecko jsme to rozdali a asi druhej den už – řikam já chodila do áčka a do béčka chodila ta Tonča – ráno přišli estébáci do školy. Nejdřív sebrali ze školy kluky – ten jeden to byl potom herec, byl až v Košicích – a oni sebrali asi pět nebo šest kluků a my dvě jsme si říkaly: To je dobře, nás neviděli, nás nesebrali, to je dobrý, ale voni to věděli dobře.“
„Byly strašný mrazy a oni nás tady nejdřív vyslýchali a pak po ránu nás vezli do toho Mostu. A kluci dostali – já to řeknu lidově – po hubě, a protože už i ti estébáci byli zřejmě unavený, tak my dvě holky a ta Dáša třetí jsme přece jenom ten hrb připravily, ale už to nebylo tak zlý.“
„Od toho pivovaru vždycky odpoledne jela další a další auta, ale to byli vždycky Němci. Jenom se jich vždycky ptali, kde jsou Američani. No všichni řekli tam, ale voni tam nebyli, voni (Němci) jeli – pánbůh ví, kam jeli – to nevím. Jenom vím, že chlapi si pak říkali mezi sebou, že to tak neměli dělat, protože oni je z toho auta sebrali dolů, prošli tam tou branou k té radnici a tam je seřadili do řad a hnali je bez bot a bez toho, co jim všecko sebrali, hnali je směrem na Lovosice.“
Danuše Augsbergerová, rozená Novotná, se narodila 21. srpna 1931 v Libochovicích, ale dětská léta strávila v Žatci. Rodina se ze Žatce na podzim roku 1938 po záboru Sudet vrátila zpět do Libochovic, kde strávila válečná léta. V květnu 1945 se přestěhovali zpět do Žatce. V červnu 1948 se Danuše zúčastnila posledního všesokolského sletu. Během studia na gymnáziu v Žatci se seznámila se studenty, kteří vyráběli a distribuovali protikomunistické letáky. Začátkem roku 1949 se Danuše zapojila do činnosti studentské skupiny Evžen, ta však byla brzy odhalena a její členy vyšetřovala Státní bezpečnost. Danuše byla zatčena 25. února 1949, strávila půl roku ve vyšetřovací vazbě. Soud proběhl 19. července 1949 a Danuši osvobodil s přihlédnutím k jejímu nízkému věku a k půl roku trvající vyšetřovací vazbě. Ačkoli byl soudní verdikt poměrně milosrdný, dlouhou dobu zůstávala pamětnice pod dohledem státních orgánů, často musela měnit bydliště i zaměstnání. Paní Danuše Augsbergerová žije v Žatci.
