Blahomír Basař

* 1953

  • „Asociace soukromého zemědělství vyhlašuje každý rok takovou soutěž, Farma roku se to jmenuje. Přihlásí se do toho asi deset nebo dvanáct farem, potom jezdí taková komise, vyhodnocuje to, vyřazuje. Potom jich tam pět nebo šest zůstane a pak se to vyhlašuje. Před Vánocemi v divadle v Praze. Vždycky to je takový slavnostnější. Berou se tam takový kritéria jako: jak je zapojená farma, jak jsou zapojení příslušníci rodiny do farmy, potom, myslím, vzhled farmy, potom vize, budoucnost farmy – co se chystá do budoucna. Těch kritérií je tam víc. Ze začátku to vyhrávaly samozřejmě farmy, který dělaly mlíko. Dneska je to spíš o vzhledu farmy a jak se kdo zapojí, ta rodina. Tak jsme se taky přihlásili a získali titul Farma roku 2022.“

  • „Ne, ne, ne. My jsme se do toho vrhli. Víte, po té revoluci to byla taková nálada jiná. Ta svoboda nás do toho tak tlačila, měli jsme takovou hroznou radost, že jsme dělali od slunka do slunka. Ty začátky byly hodně těžký. Babička nám hodně pomáhala, tak jsme to tak rozjeli. Ty děti, že v tom vyrůstaly, oni si myslely, že to je automatický, nám začaly pomáhat. Tak jsme se rozvíjeli. Když jsme se sem přistěhovali, tak nejstaršímu synovi bylo 14, tamtomu bylo devět a Jirkovi byly čtyři roky. Vlastně už hrozně rádi chodili do chlíva, chodili pomáhat. My jsme začínali, neměli jsme techniku. Tady JZD už měli nádhernou techniku. Měli zahraniční traktory, vše.“

  • „Vlastně voni už byli přestárlí. Dědečkovi bylo 72 roků v tu dobu a babičce, myslím, 65. Už dokonce vstoupili do družstva. Museli, v Dřínově docela brzo vstoupili. Tam, myslím, roku 1950. Ale nedařilo se jim, těm ostatním agitátorům, aby vstoupily i ty ostatní vesnice. Dokonce ani v tom dřínovským družstvu se vůbec nedařilo. Byli tam hodně lidi starý a brigádníci, který to moc neuměli, a tak vůbec nevěděli ty bolševici, jak to udělat. Tak vymysleli, že udělají Akci Dřínov: vystěhovali osm sedláků z toho Dřínova, i když byli v JZD, a aby zastrašili ty ostatní, v těch ostatních vesnicích, že by je mohli taky vystěhovat. Takže oni je vystěhovali a dali jim zákaz: 30 roků v okrese Mělník nesměli zpátky. Vzali si to nejnutnější, dovezli je do těch Kestřan. Vlasta, ten můj strejda, tátův brácha, tam dělal traktoristu a dědeček s babičkou myslím, že chodili plašit havrany, aby nesežrali osivo, a takový ty dědečkovský věci a někde u prasat tam dělali.“

  • Full recordings
  • 1

    Prosečné, 02.06.2024

    (audio)
    duration: 02:02:44
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Sedlák má přírodu pozorovat

Blahomír Basař, asi v roce 1965
Blahomír Basař, asi v roce 1965
photo: archiv pamětníka

Blahomír Basař se narodil 7. září 1953 do rodiny sedláků, která po generace úspěšně hospodařila. Prarodiče z otcovy strany vlastnili statek v Dřínově na Mělnicku. Ačkoli byli v letech násilné kolektivizace venkova v 50. letech 20. století donuceni vstoupit do družstva, přesto byli mezi osmi místními rodinami, které v komunistické Akci Dřínov byly násilně z obce vystěhovány. Bylo rozhodnuto, že po třicet let se nesmí vrátit zpět. Blahomírův otec si po válce koupil statek po Němcích v obci Prosečné na Trutnovsku. Třebaže s nástupem komunistů mu byl majetek znárodněn, přesto se rozhodl vzít si rodiče k sobě a nechat je u sebe dožít. Blahomír vystudoval zemědělské učiliště, jinou možnost ani neměl, a po dvouleté vojenské službě a zaměstnání ve státním statku se oženil a odešel do vnitrozemí na Pardubicko. Po sametové revoluci, když rodina dostala statek v Prosečném v restituci zpět, se rozhodl začít soukromě hospodařit. Začátky byly těžké. Měl štěstí, jelikož při obnově statku pomáhala celá rodina, tři synové, manželka a matka. Postupně a díky nezměrné pracovitosti se podařilo statek zvelebit. Dnes jsou Basařovi členy Asociace soukromých zemědělců a daří se jim s úspěchem hospodařit. Na statku vybudovali bioplynové zařízení, přešli od produkce mléka k hovězímu masu, provozují agroturistiku, farmářský dům ve Vrchlabí, mají vlastní honitbu. Neustále se vzdělávají, prosazují moderní přírodní způsob hospodaření. Na farmě dnes pracuje všech 14 členů rodiny.