Jiří Baumruk

* 1950

  • „To byla taková doba po revoluci už. Na pozici místoředitele se dostal Němec Patočka a on věděl, že jsem byl ve straně, v milici a dál... Takže v pondělí mě takhle zavolali, dostal jsem, že budu muset opustit OSP. Ani bednu, co jsem měl po učení zamčenou v garáži, jsem si nesměl vzít, jak mě hlídali. A do týdne jsem dostal razítko 'propuštěn'. Byl jsem bez práce, bez peněz, jednu holku v Praze ve škole a druhá byla v Táboře. Ani na jídlo jsme neměli. Neměli. Protože jsem stavěl barák a bylo to hrozné.“

  • „Také jsem měl na starost fekál. Takže jsem jezdil s tím fekálníkem, co bylo třeba udělat. Vyčerpat zatopené kanály, různé věci. No a při té příležitosti bylo dost času na naše kšefty. Kluci chtěli, abych přivezl na správu bednu piva, protože se měl večer hrát fotbal ČSR s Maďarskem. Tak jsme pustili televizi, zatáhli jsme na správě budov rolety. Netrvalo dlouho a dévéťák šel okolo a teď viděl okolo rolet, že tam bliká televize. Bouchal na dveře. No samozřejmě my jsme byli zmázlí. ‚Kdo to přivezl? Kdo to přivezl?' ‚No Baumruk.' Druhý den jsem šel na nějaký pohovor a do basy. Jenomže mě zavřít nemohli, protože nikdo nevěděl, co kde je. Uzávěry a tak. Tak jsem šel s dekou do basy. Na deset dní. A těch deset dní se mnou šlo celý zbytek vojny.“

  • Full recordings
  • 1

    Tachov, 08.11.2021

    (audio)
    duration: 01:20:08
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Já bych byl v Lidových milicích doteď, kdyby to neskončilo

Jiří Baumruk, 1970
Jiří Baumruk, 1970
photo: archiv pamětníka

Jiří Baumruk se narodil 10. ledna 1950. Rodina byla poznamenána druhou světovou válkou. Strýc Bohuslav Baumruk zemřel při službě v 311. československé bombardovací peruti Royal Air Force. Otec Jaroslav Baumruk byl s dalšími členy rodiny vězněn v internačním táboře ve Svatobořicích u Brna a po válce dohlížel na provoz sběrného tábora ve Sklářích, určeného pro německy mluvící obyvatelstvo čekající na odsun no Německa. Jiří Baumruk se vyučil instalatérem a po dokončení školy nastoupil na povinnou vojenskou službu. V armádě začínal u ženistů a následně byl převelen na Vojenskou správu budov, kde byl na deset dní uvězněn kvůli alkoholovému večírku spojenému se sledováním fotbalového zápasu. Po návratu do civilního života začal jako jeden z mála lidí v Československu pracovat s měděnými trubkami. Oženil se a v roce 1974 vstoupil do Komunistické strany Československa. Byl členem Lidových milicí a v listopadu 1989 byl převezen do Prahy, kde čekal na nasazení. V roce 1991 přišel o práci, dle jeho mínění kvůli své předlistopadové činnosti. Pět let pracoval v Německu a poté u Stavebního bytového družstva Tachov, kde prováděl revize bytů. V roce 2021 žil ve svém domě v Tachově.