Všechny spolužačky začaly mluvit německy a mě pak nenáviděly
Download image
Libuše Beranová, rodným jménem Rakušanová, se narodila 8. února 1932 v Ústí nad Labem. Do školy šla poprvé v září 1938, o měsíc později, po podpisu Mnichovské dohody, se její rodné město stalo součástí nacistického Německa. Již delší dobu zhoršující se vztahy mezi Čechy a Němci se v té době dále vyhrocovaly. Libušin otec přišel kvůli své české národnosti o práci a německy mluvící děti ve škole Libuši šikanovaly. Po incidentu, kdy došlo i k jejímu bezprostřednímu fyzickému ohrožení, se rodina rozhodla narychlo město opustit. Odstěhovali se do vnitrozemí, zpočátku bydleli u babičky v Mladé Boleslavi, pak v nevyhovujících podmínkách v Praze na Vinohradech. Otec po dlouhém hledání nakonec získal práci disponenta a služební byt na pražské Letné. Rodina se tam pak natrvalo usídlila. Na Letné prožili poměrně dramatický konec války, po vypuknutí Pražského povstání tam probíhaly prudké boje mezi povstalci a příslušníky jednotek SS. Po válce Libuše dostudovala víceleté gymnázium a následně dálkově pedagogickou fakultu. Toužila stát se učitelkou v mateřské škole, krátce se této práci i věnovala, ale kvůli svému ‚kádrovému profilu‘ a později i zdravotním potížím musela místo opustit. Pracovala pak jako dělnice v družstvu invalidů. Vychovala dvě děti, je vdova a žije stále (r. 2022) v Praze na Letné.
