PhDr. Zlata Černá

„Sověti měli odborníky ve všech důležitých oblastech, proto také ta kulturní revoluce, která vznikla mnohem později, až v roce šedesát šest, tak, zase se o tom nepíše, ale já jsem slyšela rozhovor, zrovna jsem byla v té době v Moskvě a právě se vrátil jeden sovětský sinolog z pobytu z Číny úplně vyděšený, jak je svolali, ty sovětské experty, na univerzitě Pei Tan na nějaký stadion a tam na ně Číňani křičeli a tak dále. První, co oni rušili, byl Svaz mládeže, který byl naprosto prolezlý spolupracovníky se Sovětským svazem. To byla taková téměř pobočka. Číňani mi tvrdili, že Sověti měli experty až na úrovni okresů. Čili to opravdu podle mě to byla... začalo to tou kulturní revolucí, roztržkou. Asi to byla jediná cesta, jak tu Čínu postavit, aby šla nějakou svou vlastní cestou a nebyla vlastně polokoloniální zemí zaostalé říše. Protože ten Sovětský svaz nepředstavoval vrchol myšlení a průmyslu a vědy, jen v některých oblastech. V tom smyslu, že by to byla velmoc, od které by bylo možno se neustále učit, jako byla třeba v té době Amerika, tak to nebylo takové postavení. Takže já v tom viděla, už v té době, jako že to byl záměr odtrhnout se od Sovětského svazu a postavit se na vlastní nohy, což nešlo lehce, protože opravdu ti – jednak přímo Sověti, tak ty vyhnali v tom roce padesát osm. Fyzicky je vyhnali. Ale prosovětské živly tam zůstaly. A ty byly likvidovány velmi tvrdě až v té kulturní revoluci. A já si osobně myslím, že to byla jedna z takových skutečných příčin kulturní revoluce, že vypustili mládež, ať rozbíjí [kdeco], a mezitím se likvidovalo, co potřebovali. Ale prosím, je to trochu... mně to nepřipadá spiklenecké, připadá mi to logické. Ale asi jsem jediná, která zdůrazňuje tuto stránku, a já ji mám spíše od těch Číňanů, že jsem poslouchala, co říkají, jak reagují nebo jak ti Sověti reagovali na ten vztah k Číně, takže z toho jsem si učinila tenhle závěr.“