Něco důležitého vždy zůstane stranou, to je dobře. Nechme to být, takový je život
Lubomír Dohnal se narodil 27. května 1938 v Praze v nábožensky smíšeném manželství. Maminka byla židovského původu a zemřela ve vyhlazovacím táboře Sobibor a s ní i většina její rodiny. Otec musel odejít z učitelského místa a nastoupit na nucené práce. Od šesti let nosil Lubomír žlutou hvězdu a začal mu také hrozit transport. Aby unikl z dohledu úřadů, odešel k rodině posluhovačky Marie na jižní Moravu. Do školy začal chodit až po válce v Roztokách u Prahy, kde od března 1945 bydlel u své babičky. Hodně četl. S otcem a jeho novou rodinou si nerozuměl a tak využil první příležitosti dostat se z domova. Hned po maturitě v roce 1955 se přihlásil na vojenské učiliště. Říká o sobě, že byl vzdorný kverulant, ale bez politického podtextu. Odmítavý postoj ke komunistickému režimu v něm postupně uzrál na konci padesátých let. Vystřídal několik zaměstnání a v roce 1961 se dostal na katedru dramaturgie a scenáristiky Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění v Praze. Spolupracoval s Elo Havettou, Jurajem Jakubiskem, Jurajem Herzem a dalšími. V sedmdesátých letech mohl pracovat ve svém oboru jen výjimečně a vykonával různé dělnické profese. Začal chodit do Staronové synagogy v Praze. Netajil se silnou deziluzí ze společenských poměrů. Pravidelně se setkával se šikanou ze strany Státní bezpečnosti. V roce 1977 podepsal i s manželkou Blankou Chartu a následujícího roku s dcerou odjeli bez jakéhokoli připraveného zázemí do Vídně. Usadili se v Mnichově. Živil se jako scenárista, režisér a dramaturg a spolupracoval s rádiem Svobodná Evropa. Věnoval se především tématům spjatým s židovstvím a se sudetskými Němci. V devadesátých letech začal učit na FAMU. Od roku 2002 vedl katedru dramaturgie a scenáristiky a trvale se usadil v Praze.