Všichni jsme si rovni a máme na tomhle světě nějakou cenu
Jarmila Drachová se narodila 31. srpna 1934 v Praze a měla ještě sestru a bratra. Rodina bydlela v Praze v Nuslích. Absolvovala základní školu Ladislava Hanuse (dnes ZŠ Křesomyslova), za války v ní měli Němci uložené zbraně. Vzpomíná na bombardování Prahy na začátku roku 1945, na děti umučené Hitlerjugend v prádelně na Pankráci a na osvobozování Prahy. Jarmila Drachová zpívala, hrála divadlo – jako dítě hrála dokonce na Fidlovačce dětské role. V září 1949 odešla do Jaroměře do školy podniku Silka, po roce se vrátila domů se žloutenkou a školu tak nedokončila. Zaměstnání pak našla jako sekretářka v družstvu ESA, kde pracoval její tatínek jako dělník a kde zůstala až do roku 1955, kdy se provdala. Narodily se jí tři děti, o to nejstarší tragicky přišla, když mu bylo šest a půl roku. V roce 1965 emigroval bratr pamětnice do západního Německa poté, co si zaplatil zájezd do Maďarska a zůstal ve Vídni. V roce 1969 Jarmilu Drachovou komunisté pustili do Itálie, kde navštívila svoji tetu, která tam odešla již v roce 1929. Děti s sebou vzít nesměla. Ve Vatikánu se zúčastnila pohřbu kardinála Berana. V listopadu 1989 chodili s manželem demonstrovat na Václavské náměstí a oba fandili Václavu Havlovi, aby se stal prezidentem. Jarmila Drachová v roce 2019 žila v domově pro seniory v Praze na Chodově.