Táta si přál zpátky obchod, který mu sebrali komunisti. Sen jsem mu splnila
Download image
Věra Ettelová se narodila 17. července 1942 v Ústí nad Orlicí. Žila s rodiči, sestrou Evou (1945–2000) a bratrem Ladislavem (1943–2001) na Orlici u Kyšperka, později přejmenovaného na Letohrad. Otec Ladislav Pauk (1903–1987) byl holič a vyráběl hračky, matka Věra Pauková (1912–1995) pocházela z mlynářského rodu a později prodávala v obchodě. V Králíkách, kam se rodina přestěhovala v roce 1945, otec vyráběl a prodával dřevěné hračky a upomínkové předměty. Svaté obrázky nabízel poutníkům také o víkendech u kláštera Králíky-Hedeč, a to až do roku 1950, kdy se z objektu stal internační tábor pro kněze. Po komunistickém převratu v roce 1948 byl otec nucen vstoupit do výrobního družstva, ale hračky prodával v obchodě dál. V roce 1951 ho někdo udal za vtip na Stalina. Odsoudili ho za to na tři měsíce do Jáchymova, pak byl dva roky u PTP. Maminka zatím zůstala doma sama s třemi dětmi a starostí o živobytí. Věra nastoupila v roce 1948 do školy a učení ji velmi bavilo. Po maturitě v roce 1959 chtěla jít na vysokou školu, ale místní buňka KSČ v Králíkách jí studium zakázala. Zdůvodňovali to „reakcionářským“ chováním jejího otce. A tak šla Věra na poštu, kde se brzy seznámila se svým budoucím manželem Tomášem Ettelem, narozeným v roce 1940. V roce 1961 se vzali a v letech 1962 a 1963 se jim narodily dvě dcery. I jim házely místní komunisté klacky pod nohy, když se děvčata ucházela o studium. Ale jejich matka si nenechala nic líbit. V roce 1977 Věra Ettelová prodávala v obchodě s hračkami a byla spolu s dalšími prodavači z Králík u výslechu za poslech nahrávek písní proti sovětské okupaci. V listopadu 1989 se aktivně zapojila do organizace revolučního dění v Králíkách. Řadu let pracovala v místním zastupitelstvu. Získala také zpět rodinný obchod s hračkami v Králíkách, ve kterém ještě v roce 2022 prodávala.
