Komunističtí funkcionáři z Pátku mi nedali pokoj ani v Praze
Download image
Milan Fajman se narodil 13. listopadu 1935 v Pátku u Poděbrad jako nejmladší ze čtyř dětí Boženy a Ladislava Fajmanových. Rodiče hospodařili na deseti hektarech, Jelínkovi, prarodiče z matčiny strany, v Pátku vlastnili továrnu na zemědělské stroje. Vzpomínal na válečné roky, kdy zmizeli někteří židovští občané a kdy dva strýce věznili v koncentračních táborech. Odmala toužil stát se pilotem, skládal funkční modely letadel, jezdil na kole. Po nástupu komunistů k moci byl otec donucen vstoupit do Jednotného zemědělského družstva (JZD) a továrnu Jelínkovým znárodnili. Milan Fajman měl po základní škole nastoupit do dolů, ale zasáhl ředitel měšťanky, který mu nabídl možnost učit se elektromechanikem v Pečkách. Školu absolvoval s vyznamenáním, takže mohl pokračovat na elektrotechnické průmyslovce v Kutné Hoře. Učení ho bavilo, s kamarády sestavoval rádia a ve volných chvílích se na letišti ve Zbraslavicích připravoval na dráhu vojenského pilota. Z té ale sešlo poté, co jeho otec v roce 1953 z JZD vystoupil. Vojnu odsloužil u 312. těžké dělostřelecké brigády, kde se přihlásil do nově založeného autokurzu, kde nakonec vyučoval autoelektriku. Po vojně se oženil a narodily se mu dvě dcery. Pracovat začal na dráze v Nymburce, ale záhy se s rodinou stěhoval do Ústí nad Labem, kde dvacet let pracoval jako mistr trakčního vedení. V srpnu 1968 byl s rodinou na dovolené na Rujáně, když do republiky vtrhla okupační vojska. Z Rujány je domů pustili až po několika dnech. Počátkem 80. let se s rodinou přestěhoval do Prahy, kde na dráze pracoval až do důchodu. Po revoluci si založil firmu Elkov, začal vyrábět tzv. průrazky, tedy ochranné elektrotechnické zařízení používané například na železničních přejezdech. Prosperující firmu prodal v roce 2011 a odstěhoval se na důchod zpět do Pátku, kde žil v roce 2022 ve svém rodném domě.
