Jan Fulín

„Ještě jedno bych chtěl (říci). Když jsme byli v tom Klášteře, tak jsme tam zažili jednu zajímavou věc. Chodil jsem do první třídy, ale dodnes si ji pamatuji. Protože tam asi zřejmě kvůli partyzánům jednotka wehrmachtu prohledávala lesy v okolí Kláštera. Pak tím naším dvorem šli zpátky, stavěli se tam, vyhnali nás na zápraží, postavili před nás kulomet a prohledávali celý statek. Kdyby tehdy někdo něco řekl, že máme něco schovaného, tak nás tam zlikvidovali všechny. A to vám říkám proto, že totéž jsme zažili tady při té druhé prohlídce, kdy nám tady sebrali všechno možné. Oni nevěděli už, co by měli udělat, tak prohledali celé půdy a výsledek byl, že našli jeden vytěrák a já jsem tam měl krystalku. To všechno sebrali, odvezli a odvezli i otce. Otec, když se vrátil potom z toho vyšetřování, tak mi říkal: ‚Náčelník ti vzkazuje, aby ses tam zastavil pro tu krystalku.‘“

„Ještě než byl vynesený rozsudek, tak už byla připravená ta bytovka v Broumově a tam jsme se měli stěhovat. Protože, to bylo zjištěno... že soud bude kladný, že bude vynesen rozsudek. Takže otec byl vlastně zavřený a my jsme měli být stěhováni bez něj. Já vám mohu ještě naskenovat a poslat celé to vyjádření. To bylo přísně tajné, to odtajnil až ten Ústav vyšetřování zločinů komunismu. A tam (ve vyjádření) to bylo, jako když to dělali nacisti s těmi Židy, jak je kdo schopný, zaznamenané, všechny děti atd. A zase z toho byla vyloučená babička a děda. Ti měli tady zůstat.“