Turistika byla moje láska
Download image
Naděžda Halásková, rozená Kovárníková, se narodila 18. srpna 1927 v Měcholupech u Žatce. Otec Čeněk Kovárník byl zahradník a matka Vlasta mu vypomáhala. V roce 1930 se rodina přestěhovala do Brandýsa nad Orlicí. Pamětnice měla dva mladší sourozence: Libuše se narodila v roce 1929 a Milan v roce 1933. Všechny děti pomáhaly, hlavně na podzim, v rodinném zahradnictví. V roce 1938 byla Naděžda u svého strýce na prázdninách ve Vídni. Po základní škole absolvovala v roce 1944 dvouletou obchodní školu ve Vysokém Mýtě a nastoupila na dráhu do pokladny. Dne 5. května 1945 zažila boje květnového povstání v Brandýse nad Orlicí, kdy němečtí vojáci zabili 15 místních obyvatel. Někteří prchali přes zahradu Kovárníkových. V roce 1949 se Naděžda vdala za Josefa Haláska (1922–1990) a v letech 1950–1954 se jim narodily tři děti. V roce 1955 nastoupila do zaměstnání, nejprve vařila ve školce, poté pracovala v pionýrském domě a později učila. V roce 1960 se rodina Haláskových přestěhovala do Chocně a Naděžda nastoupila do základní školy jako skupinová vedoucí pionýrské organizace. Ve škole s kolegyní dělaly v letech 1961–1982 pod TJ Spartak Choceň turistiku s dospělými i dětmi. Společně jezdili na pěší, lyžařské i cyklovýlety po celé republice i do zahraničí. Naděžda dělala i výkonnostní turistiku a po splnění zápočtových cest dostala v roce 1971 od ÚV ČSTV titul mistr turistiky. V roce 1981 odešla do důchodu. Celý život se bavila ručními pracemi nejrůznějšího druhu. V roce 2019 žila v Domě pokojného stáří sv. Kryštofa v Ústí nad Orlicí. Naděžda Halásková zemřela 23. května 2022.
