Člověk má žít tak, aby nikomu neublížil, spíš aby pomohl
Download image
Vlasta Havlenová se narodila 5. března 1932 v Bitěticích u Pelhřimova do zemědělské rodiny. Rodiče vlastnili větší hospodářství. Celou rodinu výrazně postihla nacistická okupace. Vlastin bratranec Jaroslav Dvořák byl v roce 1945 zatčen gestapem a počátkem května téhož roku v Terezíně popraven. Vlasta studovala na čáslavském gymnáziu, ale s nástupem komunistického režimu dolehly na ni i na nejbližší příbuzné různé formy politické perzekuce. Strýc, u něhož v Čáslavi bydlela, byl jako významný čáslavský funkcionář národně socialistické strany zbaven funkce školního inspektora a Vlastin otec se na počátku padesátých let potýkal s důsledky nucené kolektivizace. Pamětnice v roce 1951 odmaturovala, ale další studium z kádrových důvodů nepřicházelo v úvahu. Svůj sen o učitelské kariéře mohla naplnit jen díky tehdejšímu nedostatku pedagogických pracovníků v pohraničních oblastech. Absolvovala kurz pro přípravu učitelů a svoji profesní dráhu zahájila ve Šluknovském výběžku. Tomuto regionu zůstala věrná po celý svůj život. Během svého působení ve Velkém Šenově u Šluknova se seznámila se svým budoucím manželem Jaroslavem Havlenou, který strávil v roce 1949 z politických důvodů tři měsíce ve vyšetřovací vazbě. Později se oba přesunuli do Rumburku, kde se jim narodili dva synové Vladimír a Jiří. Manželé Havlenovi se ve Šluknovském výběžku aktivně zapojili do společenského života a vychovali zde řadu žáků. Po smrti svého manžela (2015) žije pamětnice v Rumburku.
