Marie Husová

* 1927

  • „Přijeli jsme tramvají na Prašný most a na kolejích byl tank. Řidič říká: ‚Já nemůžu dál, tady stojí tank.‘ Jak jeli z letiště, tak mu tank zůstal na kolejích. S manželem jsme vystoupili a přes Hrad jsme šli dolů po tramvajích. Chtěli jsme projít Hradem, to už tam byli Rusáci, řekli: ‚Kdepak, sem se nesmí.‘ Přišli jsme na Klárov a na Klárově děla namířená na Hrad. Tak jsme prošli přes most na Staroměstské náměstí, to obšancovaný, a já dělala v Dlážděné. Manžel šel pořád se mnou. Přišla jsem do Dlážděné a všichni: ‚Co tu děláš, prosím tebe?!‘ A já jsem říkala: ‚Já myslela, že musim do práce.‘ Taková jsem byla.“

  • „Tenkrát, když manžela zavřeli a já jsem šla k tomu advokátovi se zeptat, protože manžel měl ekzém, tak jsem toho advokáta chtěla poprosit, jestli by mu nemohl dát nějaké mastičky, a on mi řekl, že kdyby byl manžel dělník, byli by ho bývali osvobodili. Ale že byl důstojník, zklamal republiku, tak ho zavřeli.“ – „A co mu přičetli za vinu? Že o tom věděl?“ – „Že maminku neudal. Že zklamal republiku.“

  • „To bylo to nejhorší: v Jáchymově. To byl v polích takový lágr, budova, ne lágr, taková budova dřevěná, a tam vězně z jedné strany přivezli a my jsme přišli z druhé strany. Vůbec nevím, jak je tam přivezli, protože jsme je neviděli... Návštěva, to byl pro mě také strašný zážitek... To byla skleněná stěna, pár židlí nebo lavic, vězni seděli, my také, ale byla tam ta stěna. To víte, moc toho slyšet nebylo.“

  • Full recordings
  • 1

    Praha , 02.08.2016

    (audio)
    duration: 02:05:10
Full recordings are available only for logged users.

Maminka byla dost odbojná, došlo i na korekce

Marie Husová
Marie Husová
photo: archiv pamětnice

Marie Husová, rozená Kalfusová, se narodila 23. srpna 1927 v Bystřici u Benešova. Rodinný statek otec z velké části propil, a maminka proto hodně pracovala, aby uživila rodinu. Když bylo pamětnici deset let, přestěhovaly se s maminkou do Vlašimi, kde měla práci v továrně na munici. Rodný dům sloužil po mnichovské dohodě příbuzným z vysídlených oblastí jako útočiště. Otec Marie Husové zemřel během heydrichiády v důsledku vážné nemoci a pohřben byl v Praze, kde pobýval u své sestry. Po válce se pamětnice s matkou přestěhovaly do Litvínova. Matka Anna Kalfusová získala práci v ubytovně, Marie Husová byla zaměstnaná na pracovním úřadě, kde dostala na starost Stalinovy závody. Tam se také setkala se svým budoucím manželem Stanislavem Husou. Vzali se v roce 1951, narodila se jim dcera Alena a v Litvínově dostali do nájmu finský domek. V roce 1954 její matku odsoudili k šesti a později k osmi letům za velezradu kvůli podílu na organizaci přechodu státní hranice. Manžel Stanislav byl rovněž postaven před soud a za napomáhání k útěku na Západ poslán do Jáchymova, odkud ho později přeřadili ze zdravotních důvodů do vězení v Opavě jako konstruktéra. Propuštěn byl po dvou a půl letech. Rodina bydlela ještě několik let u manželovy matky v Praze, než si postavila rodinný dům v Suchdole. Anna Kalfusová se po propuštění v roce 1959 přistěhovala k nim a zemřela v roce 1992.