Zdeněk Jelen

"Tak tam byla sranda pořád. To se nedá říct, že by tam nebyla sranda. Tam bylo furt něco, tam se furt něco dělo. Tam to bylo docela dobré. Akorát jednou, když jsme tam dělávali diskotéky, tak se nám tam někdy rozjely ty lesbičky, protože my jsme museli vybrat striptéry pro gaye a striptérky pro holky. Jenže ty holky vždycky už byly nervózní, aby už tam měly tu striptérku, tak tam řvaly na toho striptéra, aby už ukázal tu klobásu. Takže jsme to museli urychlit, aby přišla ta striptérka. Takže to byly občas nějaké takové srandy, když nám tam stávkovaly lesbičky a chtěly už, aby byl svlečený a šel další. Ale jinak tam byla sranda vždycky. I když tam pak přišli herci. Ondra Vetchý, který se tam stavil za mnou, co jsme se znali z dřívějška, nebo různí – Pavel Liška a Gábina Ježková, oni tam chodili takhle pravidelně."

"Tehdejší společnost se nestavěla moc dobře, protože to brali tak, že je to něco hrozně úchylného a že to není s tím člověkem v pořádku a spousta lidí si myslela, že je to nějaký druh nemoci, který se dá léčit. Takže buď ty lidi zesměšňovali, a to si myslím, že i hodně těch gayů se ani nepřiznalo. Co jsem se díval na ty statistiky, tak hodně bylo i sebevražd, které nebyly nikdy objasněné, ale většinou to bylo tady z tohohle důvodu, protože ta společnost je nebrala a spíš je odsuzovala. Takže pokud to vylezlo na povrch a někdo to nedej bože dal najevo, tak třeba to neunesl."