Po rodičích má polské i české kořeny, celý život přitom prožila v Bělehradě
Download image
Stanislava Jovanović-Slavinski, rodným příjmením Nowakowski, přišla na svět 24. května roku 1951 v Bělehradě v tehdejší Jugoslávii. Její otec byl Polák. Jako člen Zemské armády a účastník Varšavského povstání měl v době nástupu komunistů k moci obavy o život, a proto se svou matkou a sestrou přijel v roce 1948 do Bělehradu (matka byla srbského původu). Tam pracoval jako novinář, překladatel a tlumočník. Dědeček pamětnice Josef Nowakowski se za války stal obětí sovětského masakru polských důstojníků a inteligence v Katyňském lese. Po předcích z matčiny strany má Stanislava českou krev, rodiny Fraitů a Škarků coby čeští přesídlenci do Srbska zanechaly významnou stopu v tamní kultuře i průmyslu. Rodiče pamětnice se poměrně záhy rozvedli a Stanislava vyrůstala s maminkou a jejími příbuznými. Doma se po rozvodu mluvilo Česky, ale školní vzdělání absolvovala Stanislava v srbském jazyce (tehdy srbochorvatštině). Chtěla studovat umění, ale nakonec po absolvování ekonomické školy působila v cestovním ruchu. V cestovní kanceláři Putnik pracovala na přepážce i jako turistická průvodkyně. Vdala se za manžela českého původu a přivedli na svět dvě dcery, které však již češtinu neovládají. Stanislava se v 90. letech angažovala v českých i polských krajanských spolcích, podruhé se vdala za Petara Jovanoviće-Slavinského, v době natáčení v roce 2017 však již byla vdovou. V roce 1999 zažila bombardování Bělehradu jednotkami NATO.
