Jan Jurášek

* 1936

  • „V tehdejší době nejvyšší tresty byly za vraždu, žhářství a sabotáž. Roku 1947 bylo obrovské sucho. Něco podobného, jak bylo, tuším, před dvěma lety. Zaseli v tom statku cukrovou řepu, a ona jim nevzešla. A to dali správci a otci jako sabotáž.“

  • „Přivedli tam svoje lidi a hospodářství bylo takové, že chlap, který dřív dělal pacholka, dostal traktor. Pásák. No tak pásákem jezdil tak, až zapomněl, že v chladiči musí být voda. Tím pádem samozřejmě zlikvidoval pásový traktor, to bylo většinou už ruské výroby. A tak se to hospodářství odvíjelo. A skončilo to tak, že když se v devadesátým roku změnil systém, tak ten statek byl rozkradený.“

  • „V první třídě jsme se samozřejmě hned začali učit německy. Museli jsme hajlovat. A pan učitel, když přišel do třídy, do té první, tak my jsme si museli stoupnout, on přišel na stupínek, zdvihl ruku: ,Heil Hitler!‘ A my, jako děcka, jsme nevěděli, co to je: ‚Sieg Heil!‘ A bylo: ,Sitzen sie.‘ Tak jsme sedli a začalo vyučování.“

  • Full recordings
  • 1

    Zlín, 27.08.2020

    (audio)
    duration: 02:04:45
    media recorded in project Příběhy regionu - Střední Morava
Full recordings are available only for logged users.

V době Přerovského povstání šlo o život celé naší rodině

Jan Jurášek v roce 2020
Jan Jurášek v roce 2020
photo: Fotografie byla pořízena při natáčení

Jan Jurášek se narodil 16. listopadu 1936 v osadě Kamenec u obce Skalička, nedaleko Přerova. Jeho otec Augustin Jurášek pracoval během druhé světové války jako šafář na statku v Horní Moštěnici. Zažil Přerovské povstání, které propuklo 1. května 1945. Otec se spolu s dalšími muži přidal ke vzbouřencům i v Horní Moštěnici, kde odzbrojili několik Němců pobývajících na statku. Povstání bylo krvavě potlačeno a Němci se pro zbraně vrátili. Než je dostali zpátky, hrozili, že vyhodí do povětří celý statek. V roce 1949 komunisté obvinili Augustina Juráška ze sabotáže. Záminkou se stala řepa, která nevzešla. Strávil několik měsíců ve vězení v Plzni na Borech. I přes špatný kádrový posudek mohl pamětník díky vynikajícímu prospěchu vystudovat střední průmyslovou školu. Pracoval mimo jiné v podnicích Meopta a Přerovské strojírny. Během Pražského jara 1968 vítal obrodný proces a těžce nesl invazi vojsk Varšavské smlouvy. V období normalizace s obtížemi sháněl zaměstnání odpovídající jeho strojařské kvalifikaci. V roce 2020 žil v Kostelci u Holešova.