Věra Jurásková

* 1937

  • „Hajný od nás jezdil často do Letovic a to bylo zřejmě ve spolupráci s gestapem. Jezdil na večer a lidem se to zdálo divný. Potom se někteří dozvěděli, že jezdil na gestapo, kde trápil lidi. Mučili je a zabíjeli. Však je tam pamětní deska. Byla tam taková skupina z gestapa, která si předem vytipovala lidi, co měli nějaký majetek, hlavně obchodníky, a večer je přišli zatknout. V noci zazvonili a sebrali toho příslušného člověka a zavezli ho na koupaliště, kde v jedné místnosti lidi mučili. Opařili jim ruce, píchali špendlíky za nehty nebo jim prý vyřízli kůži na líci a protáhli jim tím jazyk a do něj zapíchli hřebík. Nebo lidem vydloubli oko. Všechno dělali zaživa.“

  • „Partyzáni k nim chodili pro jídlo a Vlasta jim pomáhala. Někdo to viděl a udal. Spolužačka mi říkala, že to bylo na udání. Já nevím, já to neviděla, ale ona byla z Kochova. Gestapo z Letovic to obklíčilo a pak to začalo. Stříleli a zatýkali. Dva se schovali do komína u pece na pečení chleba. Jenže to tam ještě doutnalo a je to dusilo. Nemohli to vydržet, vylezli a chytili je. Spolužačka mi říkala, že to byla hrůza, že je postříleli a zranili, že jich bylo několik. Vlasta je musela odvézt na voze za koňmi. Musela kočírovat koně. Jela přes Kochov a lidé viděli, jak ranění naříkali. Musela je dovézt do Letovic, a když je dovezla, tak se zbláznila. Teta pak nebyla normální a do konce života byla v Brně v ústavu.“

  • Full recordings
  • 1

    byt pamětnice, Zábřeh na Moravě, 09.02.2016

    ()
    duration: 
    media recorded in project Příběhy našich sousedů
  • 2

    Zábřeh, 20.09.2016

    (audio)
    duration: 02:21:07
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Potom když se hroby otvíraly, tak zjistili, že plno lidí tam pohřbili za živa

Maturitní fotografie Věry Juráskové (Markové) z roku 1956
Maturitní fotografie Věry Juráskové (Markové) z roku 1956
photo: archiv pamětnice

Věra Jurásková, za svobodna Marková, se narodila 11. května 1937 v obci Stvolová poblíž Letovic. Druhou světovou válku sice zažila jako malá, přesto ji z tohoto období v paměti uvízlo mnoho nepříjemných vzpomínek. Vypráví například o masakru v Letovicích, při němž německé komando střelou do týla zavraždilo devatenáct lidí, nebo o kamarádovi Otakaru Slezákovi zastřeleném německými vojáky poslední den války. Za vlády komunistického režimu zase její strýc Miroslav Marek jako politický vězeň strávil několik let v nápravně pracovních táborech u jáchymovských uranových dolů. Pět let po propuštění na následky ozáření zemřel. Věra po válce vystudovala gymnázium v Boskovicích a následně pedagogickou školu. Učila na základních školách v Zábřehu, kde také několik let na 3. základní škole působila jako ředitelka. V roce 2016 stále žila v Zábřehu.