Ing. Petr Karlík

* 1938

  • „Po válce to bylo všelijaké. Trochu si na to pamatuji, jak odsunovali Němce, a na prázdný byty. Někteří lidé přespávali dokonce na ulicích. To bylo hrozné, co si z toho pamatuji. V roce 1947 byl odsun víc humánní. To znamenalo, že si Němci mohli vzít s sebou všechno, co chtěli. Naložili jim to do nákladních vagonů a odjeli s nábytkem, se vším. To byla také moje babička, která v roce 1947 byla odsunutá. Já vím, když jsem byl malý kluk, jak jsme jí to vozili takovým vozíkem na to nádraží.“

  • „Protože měl otec matku v Německu a chtěl ji navštívit, žádal o to v padesátých letech. Nedovolili mu to a pak zemřela. Nemohl ani na pohřeb. To bylo v padesátých letech. V šedesátých letech by mu to možná povolili, jet do západního Německa. Musel by dostat devizový příslib. Otec tam měl ještě sestru a na konci šedesátých let mu sestru povolili navštívit.“

  • „Babička se za války přestěhovala zpátky do Karlových Varů. Moji rodiče žili na jižní Moravě. Hned po válce babičce nějací Češi všechno sebrali, i když jí bylo sedmdesát pět let. Ona následně dva roky bydlela u nás v Teplicích až do toho odsunu v roce 1947.“

  • Full recordings
  • 1

    Praha Barrandov, 15.10.2021

    (audio)
    duration: 01:18:08
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Měl jsem v kádrovém posudku, že pocházím z buržoazních poměrů

U maturitní zkoušky v roce 1956
U maturitní zkoušky v roce 1956
photo: Archiv pamětníka

Petr Karlík se narodil 5. února 1938 v Teplicích. Krátce po jeho narození rodina v důsledku sílících protičeských nálad v Sudetech Teplice opustila a přesídlila na jižní Moravu, do Kyjova. Po válce se do Teplic vrátili. Jako malý kluk se tak Petr stal svědkem odsunu německého obyvatelstva. Vysídlení postihlo i pamětníkovu babičku německého původu Marii Karlíkovou, která se následně usadila ve Stuttgartu. Po únoru roku 1948 měl otec Petr Karlík a oba jeho synové včetně Petra Karlíka v kádrovém posudku, že pocházejí z buržoazní rodiny, aniž by k tomu byl důvod. V roce 1949 se celá rodina stěhovala s otcem kvůli jeho práci báňského inženýra na Slovensko, do Handlové, a po čtyřech letech do Bratislavy. V roce 1956 se Petr Karlík dostal na ČVUT, prý mu pomohlo, že byli tehdy upřednostňováni uchazeči ze Slovenska. Po absolvování byl sedm let provozním technikem v elektrárně v Holešovicích a následně působil pětadvacet let ve Výzkumném energetickém ústavu v Běchovicích.