Vždycky jsme si přáli jediné – aby se otec vrátil. A to se nám podařilo
Download image
Kamila Karníková, dívčím jménem Maříková, se narodila 21. července 1932 v Nýřanech. Její matka Kamila Maříková byla učitelka, otec JUDr. František Mařík byl zaměstnán v Šimonkově podpůrném fondu v plzeňské Škodovce. V roce 1938 se rodina přestěhovala ze Sudet do Plzně, kde pamětnice nastoupila na gymnázium. Spolu se svými spolužačkami se setkávala s arcibiskupem Josefem Beranem. Po válce se přihlásila do dorostu Červeného kříže a později tam absolvovala školení pro zdravotní sestry. Získala titul pomocná ošetřovatelka a nastoupila do zaměstnání v plzeňské fakultní nemocnici. Její otec František Mařík, národní socialista, byl v roce 1950 zatčen a obviněn z velezrady a sabotáže. Za údajný podíl na aktivitách Milady Horákové byl odsouzen k dvaceti letům a ztrátě majetku. Jeho rodina byla vystěhována do sklepního bytu. Její členové byli v nemilosti i díky tomu, že maminka pamětnice byla převorkou třetího řádu sv. Dominika. Kvůli odsouzenému otci bylo Kamile přiděleno místo na urologickém oddělení. Protože se tehdy posílal zdravotnický personál do Koreje zmítané válkou, začala studovat korejštinu na škole orientálních jazyků. Učila se i sanskrt a hindštinu. Později se věnovala i tlumočení, v publikování jí bylo bráněno. Po svatbě byla zaměstnána jako laborantka ve Státním vědeckém veterinárním ústavu, kde pracovala až do narození syna Jana v roce 1965. Její otec František Mařík se dočkal propuštění z vězení v roce 1965. Kamila Karníková v té době pracovala jako pionýrská vedoucí, zároveň byla ženou v domácnosti.
