Mgr. Jan Kozák

„Já jsem tehdá objevil buddhismus a nikam jsem se nehrnul, také proto, že jsem už od začátku devadesátých let začal mít velmi kritický náhled na to, jakým způsobem se ten stát vede, byl jsem trošku v takový krylovský pozici, to znamená, že se mi nelíbilo rozkrádání, nelíbilo se mi, že se tady privatizuje, aniž je právní rámec, viděl jsem ty začínající zlodějny, takže jsem se spíš s těmi bejvalými chartisty nebo s těma lidma, co byli takoví hrrr do toho všeho, hádal a tím víc jsem neměl chuť se do nějakejch politickejch struktur zapojit. A pokud vím, tak ani moc nabídek nebylo. Sem tam někdo mi řekl, že by mě někam vzal, třeba Dan Korte tehdá myslím, že zrovna přišel, jestli bych nechtěl dělat šéfa personálního oddělení na ministerstvu zahraničí. Já jsem řekl: ‚Dane, prosím tě, to ode mne nechtěj. Já bych ještě nerad skončil v sudu v Orlíku nebo něco podobnýho, já prostě neumím lhát, miluju upřímnost a pravdivost a mám takovéhle vlastnosti, nikomu bych nikdy nechtěl vědomě uškodit, to není charakter na politický služby.‘ Takže to uznal a už se žádnou nabídkou nepřišel. Ostatně se mi ani nelíbí, jak on dnes politicky vystupuje, podle mě by už měl otočit a trošičku se kriticky podívat na celou tu dobu, na tu ztrátu samostatnosti. Vždyť on už i Vašek [míněn V. Klaus – pozn. aut.] otáčí a už také vidí, že prostě byl akorát takovej trošku zneužitej idiot, protože ztráta samostatnosti státu je vážná věc, to není jen tak. Takže zkrátka chci jen říct, že jsem vlastenec a prostě takový to hurá otočení se na Západ a otevření oken a dveří na Západ bez jakékoli kritiky, bez jakékoli obrany, bez jakékoli státoprávnosti v sobě, bez obrany vlastní země je vždycky špatně. A protože se to udělalo tímto hurá způsobem, ono se to tak dělalo ostatně ve všech zemích, které jsou kolem nás, tak z toho vznikly problémy... A já jsem narazil na strašně důležitý a zajímavý dokumenty, který ještě nebyly přeložený do češtiny, takže jsem se prostě věnoval těm překladům z latiny a ze sanskrtu.“