Že se za totality podíváme na Západ, bylo absurdní, jako kdybychom dnes chtěli letět na Mars
Rebeka Křižanová-Bartůňková se narodila 15. května 1971 v Praze do rodiny disidenta a iniciátora petice Několik vět Jiřího Křižana. Její rodina byla poznamenána tragickým příběhem dědečka Jana Křižana, kterého komunistický režim v roce 1951 popravil ve vykonstruovaném politickém procesu. Pamětnice ještě na gymnáziu v maturitním ročníku podepsala a šířila Několik vět. Také se pravidelně účastnila mnoha protirežimních demonstrací včetně těch během Palachova týdne, při němž pořádkové síly brutálně zasáhly proti jinak pokojným protestujícím. Za to jí na podzim roku 1989 hrozilo kárné řízení na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, kam téhož roku nastoupila na obor masová komunikace. K tomu ale nedošlo, protože začala sametová revoluce. Rebeka prožila zásah ozbrojenců na Národní třídě a brzy na to se společně s dalšími spolužáky z fakulty zapojila do studentské stávky. Byla jednou z těch, kdo začali přispívat do Studentských listů, založených Pavlem „Pažoutem“ Žáčkem ještě během prosince 1989. Rebeka Křižanová-Bartůňková se během 90. let vyprofilovala jako investigativní novinářka, dramaturgyně a dokumentaristka. V roce 2022 žila v Praze.