Miloslava Kumberová

„Muselo to být hrozný, protože ten sedlák řekl: ,Ženský, dneska už prosím vás nechte práce.‘ Maminka dělala venku taky: ,A jděte si zaopatřit děti. Dějou se strašný věci.‘ A maminka říkala, jak z těch Pcher viděli ohromnej ten kouř, víš, a bučení toho dobytka, teďka křiky, řevy jejich. Muselo to být hrozný, postavili mužský ke zdi, zabili. I děti prej skončily v tom voze, jak tam pouštějí plyn, víš, a ty malý děti všechny popravili v Chelmnu. Tak jako, říkám, nemělo by se už nic takovýho, nesmíme to připustit, aby někdo ještě pochyboval to, co se tady dělo.“

„Mám dojem, že ten Užhorod byl dost blízko za československou hranicí. Potom prostě odešla sem do Čech maminka ve čtrnácti letech. Takže její otec byl listonoš a prostě tam byly všelijaký poměry a rodina ho čekala, ale ten otec se už nevrátil živý. Prostě ho přivezli a byl mrtvý. Jakým způsobem zemřel, nevěděla rodina dodneška. Jestli ho někdo přepadl, tam byly takový dost špatný poměry, no.“