Snaha dorovnat se těm druhým mi zůstala celý život
Download image
Jan Lorman se narodil 1. června 1946 v Praze. Rodiče pocházeli z bohatých podnikatelských rodin, po roce 1948 se však rodina dostala do materiální chudoby. Velkou zálibou otce Jiřího bylo loutkové divadlo a byl i ředitelem Ústředního loutkového divadla. Matka Libuše, rozená Brožová, byla krejčovou loutek pro Dílo. Malého Jana silně ovlivnilo dětství v 50. letech minulého století, kdy vnímal, že jsou jako rodina nežádoucí, a snažil se ostatním vyrovnat, někam patřit. Na základní škole vynikal v recitaci a i když později studoval technický obor, této zálibě zůstal věrný. Díky tomu se také již jako středoškolák dostal do divadelní kavárny Viola a později působil jako herec v Divadle za branou. Tyto herecké roky vnímal jako nejlepší školu svého života. V roce 1969 byl přijatý na Divadelní fakultu AMU, kde vystudoval obor režie. Jako režisér pak nastoupil do Československého rozhlasu. Zde také přijal nabídku na vstup do KSČ, což bral jako ústupek za možnost dělat svoji profesi. Tento krok si dodnes vyčítá. Po změně vedení v rozhlase v roce 1988 se pro něj atmosféra stala neúnosná a vnímal, že je nežádoucí. Nastoupil tehdy jako ředitel Divadla S. K. Neumanna v Libni, ale ani tato práce mu nepřinášela příliš uspokojení. S vděčností přijal události sametové revoluce, i když z divadla musel odejít. Po obnovení Divadla za branou se vrátil do jeho řad a zároveň s manželkou Blankou a přáteli založil občanské sdružení Život 90, které si kladlo za cíl nejdříve cestou dobrovolnictví zkvalitnit život seniorům. Později se podařilo získat a zrekonstruovat dům v centru Prahy, kde vznikla nabídka řady služeb. Sdružení se profesionalizovalo a Jan Lorman byl do roku 2018 jeho ředitelem. Zároveň aktivně působil a působí v řadě vládních a nevládních institucích zaměřených na témata sociální a zdravotní péče starých lidí; od roku 2006 do roku 2020 byl členem Rady vlády pro seniory a otázky stárnutí. Za svoji činnost obdržel řadu cen doma i v zahraničí; v roce 2020 Stříbrnou pamětní medaili předsedy Senátu Parlamentu ČR za nezdolnost, vizionářství, osvětovou činnost a pomoc seniorům a sociálně znevýhodněným. V době natáčení (2023) žil v Praze.
