Natálie Mikušková

* 1947

  • „Musela jsem jít mezi prvňáky a děti mě moc nebraly. Když jsem šla do školy ráno, tak byly schované za keři a kamením po mně. No tak jsem nejdřív chodila do školy ubrečená, rozmáchaná. Jednou mě strčily do potoka. Nechtěly mě přijmout prostě. Byla jsem trošku jiná, mluvila jsem jinak. Nechtěly mě přijmout. No ale pak jsme se oklepala a i jim to vracela, a tak pak jsem měla i kamarády.“

  • „V té době jsem měla dvouleté dítě a přiběhla k nám maminka od manžela a honem, že si máme jít nakoupit chleba. Ale ono už nikde nic nebylo. Tam v Broumově je takový rybníček a tam tehdy byla sestra s rodinou. Byl srpen, bylo teplo. A tak manžel oklikou, poli, aby nepotkal tanky, tak tam jel pro ně, aby je odvedl domů, protože se to už blížilo. Takže jen strach, chaos. Vůbec jsme nevěděli, co se v Broumově děje. Prostě ta velká politika se tenkrát odehrávala v Praze.“

  • „Tam byli předtím i Maďaři, kteří s tím obyvatelstvem moc dobře nezacházeli. Tam dokonce nechali v takové peci, kde se pekl chleba, tak tam nechali nálož. A brácha jako malé dítě si tam šel hrát a to tam vyhrabal a maminka to objevila, než zatopila, jinak by byli vylítli do vzduchu.“

  • "Tatínek byl se Svobodovou armádou, ale víte, jak se tam se svobodovci zacházelo, špatně, hrozilo jim, že skončí v gulagu, ne že je budou oslavovat, bylo to špatné. Tatínek došel se Svobodovou armádou do republiky. V Dukelském průsmyku byl raněný a dostal se do nemocnice."

  • "Měli jsme kravičku, ta nás živila, a rostla tam lebeda, to se všechno povařilo, a nějaké polévky, tak jsme přežívali. Zachránila mě pomoc, která chodila z Ameriky. Ve dvou letech jsem měla zánět mozkových blan a pomohl mi penicilin ze Západu, který se tam nějakými cestičkami dostal."

  • "V šedesátém roce dostal můj tatínek nápad navštívit svého kamaráda Ludvíka Svobodu v Praze. Vzal mě s sebou. Tehdy byl ministrem vnitra, podal mi ruku, dal mi ve dveřích jako třináctileté holce přednost, já jsem z toho byla úplně u vytržení. Ludvík Svoboda se ptal: ,Tak co chceš, Vasile?´, tatínek byl Vasil. ,Co potřebuješ?´ Jeho spolubojovníci za ním pravidelně jezdili a každý něco potřeboval."

  • Full recordings
  • 1

    Broumov, 25.02.2022

    (audio)
    duration: 25:42
    media recorded in project Příběhy našich sousedů
  • 2

    Velké Poříčí, 19.07.2023

    (audio)
    duration: 01:09:19
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Trvalo deset let, než se ze Sovětského svazu dostala za tatínkem

Natálie Mikušková na internátu
Natálie Mikušková na internátu
photo: Archiv pamětníka

Natálie Mikušková se narodila 10. srpna 1947 ve městě Kaliny na Zakarpatské Ukrajině, která patřila k Sovětskému svazu. Tatínek se během druhé světové války přidal ke Svobodově armádě a po válce zůstal v Československu. Natálie Mikušková žila s maminkou a dvěma sourozenci v Kalině v roubené chalupě až do roku 1957, kdy se jim podařilo odejít za tatínkem na Broumovsko. Mluvila rusínsky a děti ve škole ji nejdříve nepřijaly mezi sebe. V roce 1960 ji tatínek vzal na setkání s Ludvíkem Svobodou. Vyučila se prodavačkou a později si při práci v podniku Veba doplnila maturitu. Provdala se a měla děti. V roce 2023 žila v Broumově.