Jan Mladovský

* 1946

  • "Další věc, co si pamatuju, že jsem byl na škole v přírodě blízko Špičáku na Šumavě. A tam mě vyslýchal ředitel té školy v přírodě. Byl to Rus, který mluvil česky s ruským přízvukem. Nevím, jak si mě našel mezi těmi žáky. Samozřejmě věděl z kádrového posudku, že můj otec byl zavřený a že jsem 'třídně nespolehlivá osoba', třídní nepřítel. Velice přátelsky mě vyslýchal. Zval si mě do ředitelny, kde měl samovar. Okázale z toho samovaru vždycky čepoval čaj. Mělo se to pít ruským způsobem přes kostku cukru. To mně vždycky nabídl a pak se mě tak kolem a kolem ptal, co ti moji rodiče, co si vykládají doma. Já jsem samozřejmě věděl, že to je nebezpečné, tak jsem říkal: ‚Já vůbec nevím nic.‘ A on si nedal říct. Já jsem tam byl u něj asi třikrát nebo čtyřikrát."

  • "Otec četl noviny, Rudé právo, a moje matka se rozčilovala a říkala: ‚Zdeňku, prosím tě, co to čteš?‘ A on říkal: ‚No, počkej, počkej, já tady čtu mezi řádky.‘ Asi měl jisté představy, že se musí informovat, co se děje a tak dále. Pamatuju se, že jsem si skutečně myslel, že se dá číst mezi řádky. Tak jsem pak taky studoval ty noviny a díval jsem se, co se mezi těmi řádky dá přečíst."

  • "On byl nejdřív obžalován samozřejmě, pak byl zatčen. Potom, co byl zatčen, tak moje matka se snažila mě nějak bránit a říkala mi, že otec je na brigádě. Ale pak samozřejmě, když probíhal ten soud, tak už se to nedalo zakrývat. Já jsem věděl, že je ve vězení. Většinu času strávil na Pankráci. Chodili jsme ho navštěvovat. Byly tam povolené návštěvy. Pamatuju se, že to byl takový dlouhý stůl. Na jedné straně seděli muklové a v čele stolu stála stráž a vpustili tam ty příbuzné. Ti si sedli naproti těm svým vězňům. Teď záleželo na tom, jaký byl ten strážce. Jestli se díval pozorně, co se děje, nebo jestli se významně otočil, což znamenalo, že to byl benevolentní člověk, a pod stolem se začaly předávat různé balíčky a všechno možné. Na tom vždycky záleželo."

  • Full recordings
  • 1

    Praha, 17.08.2022

    (audio)
    duration: 02:16:45
    media recorded in project Příběhy 20. století TV
Full recordings are available only for logged users.

Být tvořivým dělá člověka šťastným

Jan Mladovský, 1974
Jan Mladovský, 1974
photo: archiv pamětníka

Jan Mladovský se narodil 30. září 1946 v Praze jako Jan Mladějovský. Ke změně jména přistoupil později v zahraničí z jazykových důvodů kvůli pro cizince snazší výslovnosti a zapamatovatelnosti. Janův otec Zdeněk Mladějovský vedl rodinnou firmu Emanuel Barth vyrábějící zařízení pro potravinářský průmysl. Zmíněný podnik se nacházel v pražských Vysočanech. Mladějovští žili aktivním společenským životem a udržovali čilé kontakty s mnoha umělci. Únorové události roku 1948 zásadním způsobem ovlivnily život celé rodiny. Podnik byl znárodněn a začátkem 50. let došlo k otcovu zatčení. Následně byl ve vykonstruovaném soudním procesu odsouzen ke třem letům odnětí svobody. Z vězení se vrátil s podlomeným zdravím a prodělané útrapy zapříčinily jeho předčasnou smrt. V roce 1962 zahájil Jan studia na Střední odborné škole výtvarné v Praze (dnešní Výtvarná škola Václava Hollara). Po maturitě pokračoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (VŠUP), v ateliéru grafiky u profesora Antonína Strnadela. Na vysoké škole se seznámil a sblížil se spolužačkou Annou Fodorovou, dcerou spisovatelky a novinářky Lenky Reinerové. V létě 1968 pobýval s Annou ve Velké Británii, kde je zastihla zpráva o invazi pěti států Varšavské smlouvy do Československa. Po delším zvažování se rozhodli v zahraničí zůstat a později svůj pobyt zlegalizovali. Studoval Slade School of Fine Art v Londýně a na Accademia di Belle Arti di Brera v Miláně. Několik let strávil na rezidenčních pobytech v Itálii a Německu. V zahraničí a České republice realizoval řadu samostatných výstav v předních muzeích a galeriích, vydal knihu a publikoval odborné texty. Kromě tvorby, vystavování a psaní působí i jako kurátor. Jeho práce je předmětem mnoha textů a článků v odborných i veřejných médiích. Pedagogicky působil na několika evropských univerzitách. Organizoval mezinárodní program evropských akademií výtvarných umění. Z manželství s Annou Fodorovou má dceru Philipu. Žije v Londýně a Českou republiku pravidelně navštěvuje.