Jiří Nachtigall

„... Ano, aby nebyl malér. Tak se to začalo chystat na Brežněva, kterej byl ve Španělském sále, a v tu dobu bylo vyznamenávání Kapka v Zeleném sále. Takže byly dvě soupravy televizní, což je teda přenosový vůz a u toho retranslace. To aby se to posílalo hotový, ten signál. A udělali to tak, já jsem tam nebyl v tu dobu, ale ono by se to tak stejně udělalo, že se obě ty soupravy napojily na ten vývod, který byl pod Španělským sálem. Normálně by to bylo všechno v pořádku, protože ta dvoustovka jistič by to všechno utáhla. Jenomže oni dělali – a o tom my jsme nevěděli, to jsme se dozvěděli až potom, po maléru – dělali nějakou údržbu v té rozvodně, místní elektrikář. Prosím vás, my jsme nařídili, co tam bude, ale už jsme to nikdy neviděli, protože tam se prostě nesmělo, to bylo vnitrácký. No a tak se napojily na ten vývod náš ty dvě soupravy. A oni, když tam dělali údržbu, tak náš jistič potřebovali, tak si ho vzali a dali nám tam stovku, jistič, no a samozřejmě, když se to potom zaplo, tak podle tabulek, přesně, vydrželo to hodinu asi dvacet minut a pak to pochopitelně vypadlo, protože ten jistič byl přetíženej...“

„Řeknu vám, jak se rozkulačovalo. To znamenalo, že ve vašem lánu, který měl třeba dvacet hektarů, což teda měl, nebyl jenom jeden, tak do osmdesáti hektarů toho musí být dost, tak že vám vyměřili uprostřed lánu třeba tři čtyři ary, nebo třeba i jeden, to někdo dostal, zaplaťpánbůh ten někdo nezaplatil, že mi to teda mohli vrátit, jinak by mi to nevrátili, a k tomu do toho prostředka ten majitel toho pozemku musel udělat cestu na vlastní náklady. To je pravda tohlecto. A když rozkulačovali dvůr, tak dva pánové, nebudu je jmenovat, je to zbytečný, není to potřeba, ale byl to starosta obce, měli stolek, který postavili doprostřed otevřených vrat a: ‚Lidi, vemte si, co chcete‘, ruka Páně otevřená. Tak lidi chodili, vemte si kolo od vozu, teď nevím, jak se to jmenuje – brány jsou připojené na takové štangli a tahá se to něčím, ale jak se ta štangle jmenuje, to já nevím – ale prostě ta tyč od těch bran... Představte si, že když to skončilo, tak třeba krávy chodily bez řetězu! Oni vzali krávám řetěz! Nebo z vozu, z fasuňku vzali i čelo! A to vzal takovej, kterej měl doma kozu, a neměl nic jinýho! Dostal dva ary polí... a to je všechno pravda tohleto... Bohužel už není moc lidí, kteří by mi to dosvědčili...“