svobodník v. v. Leo Novák

* 1924

  • „Jednou ráno ten velitel, major, říká: ‚Pane Novák, mám tam přerušený telefonický vedení. Běžte to najít a spravit to místo poruchy.‘ Tak jsme se ráno vydali k těm dunám. Bylo to na pobřeží, kde nahoře byli Němci. Tak jsme vylezli na pobřeží a najednou po nás kanonáda. Můj kolega, byl z armády jako já, Eduard Honkyš, z Hodonína, byl těžce raněný. Já jsem měl ještě čas skočit do malýho betonovýho bunkříku, ale ten se vyvrátil. A on krvácel silně, tak jsem ho zatáhl do příkopu a čekal jsem, až se tamti umoudří, co nás odstřelovali. Naštěstí naproti byl Croix Rouge, francouzský Červený kříž. Tak jsem ho tam okamžitě dovlekl a oni mu ošetřili ty zraněný místa a gumovýma látkama mu zastavili krvácení. Já jsem se musel vrátit nazpátek k jednotce. Tam jsem vyprávěl, co se stalo. Kolega se vrátil až někdy v červenci po válce z nemocnice.“

  • Full recordings
  • 1

    ČR, 18.07.2004

    (audio)
    duration: 44:33
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Šedesátikilometrová kolona zničená za půlden

Leo Novák se narodil 7. prosince 1924 v Ostravě-Porubě. Vyrůstal na Hlučínsku. Studoval na gymnáziu, ale kvůli uzavření škol nemohl dostudovat. Roku 1943 byl odveden do wehrmachtu. Základní výcvik prodělal v Královci. Sloužil u protiletadlového dělostřelectva, poté u raket V1. V noci z 5. na 6. června 1944 byl v Normandii na stojce asi 60 km od bombardování a vylodění. Rozhodl se, že uteče z německé armády a připojí se k československé. V Alanson byl ale zajat a vyslýchán. Už jako člen československé armády se dostal do Anglie a poté se jako radista účastnil operace u Dunkerque. Po válce se vrátil do Československa.