George Novotný

„To bylo U Dvou slunců v Nerudově ulici v hospodě, to už jsem byl po uranu. Seděli jsme tam a byl tam kluk, co pracoval na uranu, ten byl starší než já, měl dvě děti. On mi půjčil pasport, ten nebyl můj, ten neměl se mnou nic společného, ale byl to validní pasport. Já jsem na ten pasport chtěl vyjet do Rakouska. Šel jsem do vlaku a ten mě převezl na hranice. Tam jsem vystoupil z vlaku a šel na nádraží, kde jsem byl kontrolovaný. Tam byl kapitán, který chtěl pasport, tak jsem mu ho dal. Já ho nikdy nepustil. Já mu říkal, že mám validní pasport, ale že nemám víza a že chci víza přímo na té stanici. A on, že mi žádná víza dávat nebude, poněvadž nemůže. Tak jsem vyvolal hádku. On pořád říkal, že musím do Prahy, zařídit si to v Praze. Já jsem říkal, že nikam nepůjdu, že to chci mít tady, poněvadž v Praze mi řekli, že to dostanu na té stanici. On se bránil, tak jsme se začali hádat a vlak se rozjížděl a to bylo tehdy, když jsem pustil pasport, aby se na něj nemohl podívat, na tu fotku. A on na mě řval a já říkám: 'Vlak už jede' a on pustil ten pasport, zapískal, zastavil vlak. Já jsem sedl do vlaku a jel zpátky do Prahy. To bylo otřesné. Prožil jsem hrozný strach.“