S bráchou jsme sledovali ten mumraj na návsi, jak Němci utíkali před frontou
Jan Odstrčil se narodil 30. srpna 1937 v obci Svébohov na Šumpersku. Pochází ze sedmi dětí, obě sestry zemřely krátce po porodu, a dětství tak strávil v rodném svébohovském stavení po boku čtyř bratrů – Josefa, Boleslava, Hynka a Oldřicha. Matka Jindřiška, rozená Valíková, pracovala na poli, otec Josef jako dělník v kamenolomu. V době německého obsazení pohraničních oblastí byl však otec Josef bez práce. Nacisté jej zaměstnali v 250 kilometrů vzdáleném Ústí nad Labem, a za války se tak vídali pouze sporadicky. Coby chlapec byl Jan Odstrčil během druhé světové války svědkem řady partyzánských i protipartyzánských akcí, mezi odbojáře patřili i jeho příbuzní. Dodnes si pamatuje také osvobození sovětskou armádou, s ním spojené ostřelování Svébohova a ztráty na životech, které postihly i jeho rodinu. Po válce vystudoval internátní učiliště v Mohelnici, kde následně pracoval jako frézař v Moravských elektrotechnických závodech (MEZ). Odtud byl po roce na vlastní žádost přeložen do bližšího Postřelmova, přičemž zaměstnancem MEZ zůstal až do svého odchodu do důchodu. V roce 1956 narukoval k automobilnímu vojsku do Čáslavi jako řidič Tatry 111. Rok po jeho nástupu na vojnu bylo ve Svébohově založeno družstvo a v důsledku kolektivizace rodina přišla o vlastní hospodářství. Po skončení vojenské služby se vrátil do práce v MEZ, kde poznal svoji budoucí manželku, Marii Bednářovou. Svatba se konala v roce 1962 a společně vychovali dcery Kateřinu a Marii. V letech 1964 až 1970 se musel každé dva roky účastnit povinných vojenských cvičení, na jednom takovém byl i v srpnu 1968 během invaze vojsk Varšavské smlouvy. V listopadu 1989 se účastnil stávek v MEZ. V době natáčení rozhovoru (2020) žil Jan Odstrčil se svou manželkou v obci Jedlí nedaleko rodného Svébohova.