Aloisie Pauerová

„Prvního května 1948 odešel maminčin švagr Josef Kohout, který vlastnil menší statek, 49 ha, v Úsilově na Domažlicku. Přešel hranice do Německa. Když šli lidé do průvodu, tak strejda přešel. Nato přišli v poledne 10. října k nám. Táta měl nejlépe zařízenou drogerii a postavený barák. Zatímco byl na zahradě, přišli a vše mu zabavili. Někdo běžel pro taťku na zahradu, mně byly dva roky. Taťka do drogerie, kde měl veškeré papíry a vše, nemohl. Jako dnes chodí exekutoři, i tenkrát vše zaplombovali. Taťka se k večeru sebral, s námi se rozloučil, sestra byla o sedm let starší, tak říkala, že mi zrovna zavazovala botičky, když se táta rozloučil, že jede do svého rodiště. A odešel do Německa.“

„V roce 1949, den před Štědrým dnem, zavřeli mamky sestru Miladu Kohoutovou, která seděla deset a půl roku. Měla dva kluky, Karlovi (...) bylo pět let a Pepovi devět. Ti zbyli, odvezli je k dědečkovi a babičce, kteří byli narozeni roku 1882, takže už měli nějaký věk. Teta měla dva soudy, nakonec dostala 18,5 roku, seděla 10,5 a zaplatila 30 tisíc pokuty, ztráta veškerého majetku. A moje mamka nastoupila roku 1950, den po popravě Horákové, trest.“