Marta Pinke

* 1931

  • „Ano, sledovali jsme to, ale měli jsme přeci jenom jiný přístup k tomu. Protože než přišla nějaká zpráva z Československa, tak to bylo čtrnáct dní. Ale samozřejmě jsme to sledovali, všechno možný. Různý časopisy, co tam bylo o Česku. V Paříži vydávali, to bylo ve francouzštině, vydávali taky zprávy o Čechách. Ale jo, dostaly se tam zprávy, dostaly. Ne hned, třeba za týden nebo něco takového.“

  • „Schválili, protože můj otec měl tolik problémů s tím socialistickým režimem tady v Čechách, tak ten by byl nešel. Já jsem měla dost těžký svědomí, že jsem odešla. Ale můj otec mi říkal: ‚Když máš tu šanci, holka, jdi. Jdi do toho.‘ Oni tady byli potom sami úplně, a to mně tížilo život.“

  • „Tam to bylo dost blbý, v tom Traiskirchenu. Tam byli Maďaři a Poláci a oni byli jiní než my. Takhle je to hezky řečeno, no. A mužský, ženský, děti, všechno dohromady. No tak tam jsme byli deset dní a zase nás honem odlifrovali někam jinam, aby měli místo na další várku. Tak my jsme ještě s jedněmi přáteli, bezdětnými taky, tak nás dali do stejnýho. A to byl takový bývalý zámeček. A hezký to tam bylo, pravidelný jídlo, čistota. A měli jsme vlastně volno, neměli jsme žádný program. No tak jsme se scházeli různě nebo jsme hráli karty a čekali jsme těch deset dní, než nás odvezou dál, přes to moře.“

  • Full recordings
  • 1

    Praha, 09.11.2023

    (audio)
    duration: 01:22:10
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Nikdy bych ho nenechala jít do emigrace samotného

Marta Pinke, rozená Křivanová, asi rok 1946
Marta Pinke, rozená Křivanová, asi rok 1946
photo: archiv pamětníka

Marta Pinke, rozená Křivanová, se narodila 2. dubna 1931 v Praze na Žižkově. Její otec Otakar byl drobný živnostník, velice podnikavý, který dokázal za války navzdory potravinovým lístkům vést obchod s rybími saláty. Po roce 1948 mu však živnost znárodnili a on byl nucen jít pracovat do dolů. Marta Pinke po vychození měšťanky nastoupila do učení v obchodě s hudebninami. V roce 1960 se seznámila s bývalým politickým vězněm Karlem Pinkem, kterého čerstvě propustili v rámci amnestie prezidenta Antonína Novotného. Karel Pinke byl zatčen v roce 1950 spolu se svou manželkou Miladou Pinkeovou a bratrem Miroslavem Pinkem za vyzvědačskou činnost a kontakt s agentem britské tajné služby Janem Brejchou. Dostal čtrnáct let, z nichž si díky amnestii odseděl „pouze“ deset. V roce 1952 na několik měsíců navázal spolupráci s StB a byl nasazen ve vyšetřovací věznici, v důsledku nervového zhroucení však spolupráci záhy ukončil. Jako politický vězeň pak pracoval v těch nejhorších podmínkách na Jáchymovsku a Příbramsku v uranových dolech. Manželka se s ním rozvedla, dvakrát se těžce zranil a poslední dva roky se léčil s otevřenou tuberkulózou na Borech. Na svobodu se dostal v roce 1960 ve svých jednačtyřiceti letech. Marta a Karel Pinkeovi se vzali po krátké známosti hned v roce 1960. S velkou radostí vítali v roce 1968 pražské jaro, Karel Pinke se stal členem nově ustaveného Klubu bývalých politických vězňů K-231. Když pak 21. srpna vpadla do Československa vojska Varšavské smlouvy, obával se dalšího uvěznění a rozhodl se emigrovat. Jeho manželka mu stála věrně po boku. Hned v srpnu odjeli manželé Pinkeovi do Vídně, kde několik týdnů čekali v uprchlickém táboře Traiskirchen, než na ně v prosinci přišla řada a oni mohli konečně odletět do Kanady. V Ottawě si postupně vybudovali nový život a zapojili se do místních krajanských spolků; Karel Pinke se stal starostou Sokolu Ottawa a členem Sokolské župy kanadské. V sedmdesátých letech jim bylo odebráno občanství a v nepřítomnosti byli odsouzeni za opuštění republiky. Když přišla v Československu v roce 1989 sametová revoluce, Karel Pinke změně režimu dlouho nevěřil. Trvalo celých deset let, než se manželé Pinkeovi vrátili zpět do vlasti. Po jedenatřiceti letech v emigraci se tak v roce 1999 opět zabydleli v Praze. Karel Pinke zemřel po dlouhé nemoci 14. října 2007. Za jeho záslužnou činnost v Kanadě mu byla udělena Medaile Miroslava Tyrše a Masaryk Award. Marta Pinke v době natáčení (v roce 2023) žila ve svém bytě na pražských Vinohradech.