Říkali mi „Čest práci“ a já jim odpovídal „Pánbu daj“
Josef Pokorník se narodil 2. ledna 1933 v Rohatci na Hodonínsku. Z obecné školy přešel na měšťanku, kde ho v dubnu 1945 zastihlo bombardování při přechodu Rudé armády. Hned po válce se zapojil do oprav kostela, ministroval a pomáhal ve farnosti. Vyučil se radiomechanikem a od roku 1949 pracoval jako opravář elektrospotřebičů. V roce 1953 odešel na vojnu do Prahy, kde se naučil opravovat televizory. Po návratu domů instaloval první televizní přijímače na Hodonínsku. V roce 1956 se oženil. V roce 1963 inicioval odlití prvního zvonu pro kostel v Rohatci. Vyřizoval povolení, sháněl materiál, podílel se na odlití v dílně Josefa Dytrycha v Brodku u Přerova. Do jara 1968 měl kostel tři nové zvony. V roce 1968 se zranil a dostal se do nemocnice v Brně. Odtud ho propouštěli 21. srpna téhož roku, takže procházel městem ve chvíli, kdy do Brna přijížděly první ruské tanky. V 70. letech se zapojil do dalších oprav kostela a inicioval odlití dalších tří zvonů. V roce 1993 odešel do důchodu a začal ve farnosti sloužit jako kostelník. Na přelomu tisíciletí dohlížel na deset let trvající rekonstrukci kostela svatého Bartoloměje v Rohatci. S manželkou Marií vychoval pět dcer. V roce 2013 obdržel medaili svatého Jana Sarkandera jako projev uznání a vděčnosti za aktivní práci a za dlouholetou a obětavou starost o chod zvonů, údržbu kostela a službu kostelníka.