Zdena Salátková

* 1922

  • „Oni říkali, abych se přihlásila na Smíchově do strany. Já tam nešla, pak mě upomínali, a tak jsem tam jednou šla. To bylo hrozný. Byli tam samí ožralí lidi, já na ně koukala jak trouba, a řekla jsem, že víckrát tam nepůjdu. Netrvalo to dlouho a z Černínského paláce mě vyhodili. Nevím, kvůli čemu, řekli mi, že jsem kulakova dcera a že tam se řeší vážné věci, v Černínském paláci, a že to já nemůžu dělat. Já ani nevěděla, co se tam děje. My jsme jenom spojovali (telefonické hovory – pozn. ed.), ohlásil se mi, kdo koho chce, a tak jsme spojovali.“

  • „No, a to jsme přišli do školy, a já jsem se těšila, že se budu učit němčinu, a přišli sem Němci. A němčina – jak když mi ji utnuli u pusy. No, zprotivilo se mi to a nechtěla jsem se to učit. No, nechtěla… já jsem byla nervák hroznej. Měli jsme Němce, rodilého, a on nás nutil učit se Mein Kampf nazpaměť. Ten nás tím týral, až mi dal pětku. Protože já jsem se to nenaučila.“

  • „Vedle v Lipanech všechny sedláky vystěhovali. Do pohraničí je vystěhovali a tam dělali nádeníky. Tady to chtěli taky. Každý se s tím chtěl představit, aby si udělal oko, a tak chtěli všechny sedláky vystěhovat. Ten pan Krátký, to byl komunista a ten se tady lidí zastal. Tak tomu zabránil a ani jeden sedlák nebyl vystěhovaný.“

  • Full recordings
  • 1

    Benice u Prahy, 28.10.2016

    (audio)
    duration: 01:31:25
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Zlo dělají malí lidé, kteří dostanou velkou moc

Zdena Salátková cca 1954
Zdena Salátková cca 1954
photo: Zdena Salátková

Zdena Salátková, za svobodna Klegrová, se narodila 22. listopadu 1926 v Pitkovičkách (dnes na území Prahy) do rodiny Sedláka Josefa Klegra. Zdena měla dva mladší bratry Josefa a Oldřicha. Rodina žila na rodinném statku v Benicích u Prahy, kde obhospodařovala 12 hektarů půdy. Zdena se v roce 1949 přivdala do sousedního statku Salátků. Po roce 1948 všichni soukromí zemědělci v Benicích, zřejmě z vděku, že nebyli vystěhováni do pohraničí podobně jako sedláci ze sousedních Lipan, bez odporu odevzdali majetek JZD. Protože Zdena odmítla vstoupit do KSČ, přišla o práci spojovatelky v Praze a jako dceru „kulaka“ ji poté starosta Benic odmítl uvolnit z JZD, kde ji držel jako pracovní sílu na sezonní práce. Nedostala od něj povolení pracovat na plný úvazek jinde a bez pravidelného příjmu tak zůstala celých 13 let. Rodina musela vyžít z manželova platu. Práci (v Kablu v Praze-Hostivaři) získala až v roce 1963 díky manželově známosti na národním výboru.