František Škuthan

„Když jsem říkal, jak ho sebrali, řekli, ať si vezme auto, aby se mohl vrátit. Víc se ale táta nevrátil, zavřeli ho. Auto měl první ředitel traktorové stanice v Lounech, nějaký Pauš. Jenže asi za rok začali přidělovat a vyrábět Tudory, tak dostal ředitel traktorky poukaz na nového Tudora. A tu naši Pragu Super Piccolo, tisíc šest set obsah, tu uřízli za zadníma sedačkama, udělali tam dodávkovou korbu a měl to nákupčí, nějaký Lála Lapka z Ročova, dělal nákupčího celý život v traktorce. Když se potom otec vrátil z vězení, on byl buřič, nebál se, nechtěl se dát. Tak našel na ministerstvu státní kontroly, za komunistů bylo ministerstvo státní kontroly, tam našel nějakého chlapa rozumného. Stěžoval si, že nám vzali nejen traktor, traktor to bylo podle tehdejších zákonů, to nemohl nic dělat, ale osobní auta byla věc osobního vlastnictví. To nebyl výrobně hospodářský prostředek. Takže nám ho vzali neoprávněně a museli nám to auto vrátit. Ale oni už ho neměli, protože ho uřízli a udělali z něj dodávku. Tak dostali od ministerstva státní kontroly nařízeno, že musí Škutchanovi auto vrátit, že mu to sebrali neoprávněně. To byla pro komunisty v okresním městě potupa. Tak vždycky přijeli s nějakým autem, otec zkontroloval velký techničák, a když zjistil, že auto bylo kradené, tak je vyhodil. Dvakrát je takhle vyhnal, protože auto někomu sebrali. Když přijeli potřetí, řekli, že už nám další jiné nedají, protože otec dělá problémy a vlastně ho nechce. V techničáku našel, že to bylo po nějakém doktorovi z Loun, který byl Žid a kterého Němci zničili v koncentráku. Tak jsme měli Praga Lady.“

„Táta si horko těžko pomohl k traktoru, měli jsme nového LanzBulldoga 35, to byl nádherný traktor. A to nám hned v únoru v padesátém roce přišli sebrat. Za týden zas přišli, že jim táta nevydal řemeny. Oni si o ně neřekli a na mlátičce je neměl. Tak ho sebrali za týden i s těma řemenama. A víc jsme ho neviděli asi rok. Máma jim psala, prosila je, aby ho pustili, aby byl zavřený jen přes zimu. Já jsem to vnímal tak, že jsem to doma dřel s tou mámou. Brácha byl na osmiletém gymnáziu v Lounech.“