Lidé, kteří před otcem dřív smekali, po roce 1948 přecházeli na druhý chodník
Download image
Vlasta Stádníková se narodila 24. února 1933 v Praze v rodině ministerského rady JUDr. Bohumila Kofroně. Vyrůstala v Terronské ulici v Dejvicích, kde její rodina žila v domě obývaném převážně zaměstnanci ministerstva vnitra a spravedlnosti. Na konci druhé světové války byla svědkyní odjezdu německé armády, ale i týrání německých civilistů. V roce 1945 začala studovat pražské dívčí gymnázium sv. Voršily. Ministerstvo spravedlnosti, kde pracoval její otec, zasáhla roku 1947 tzv. balíčková (krčmaňská) aféra: třem nekomunistickým ministrům, včetně ministra spravedlnosti Prokopa Drtiny, byl doručen balíček s výbušninou. Původci pokusu o atentát byli zřejmě komunisté. Bohumil Kofroň byl pověřen vyšetřováním tohoto incidentu. Bezprostředně po nástupu komunistů k moci 25. února 1948 byl z ministerstva propuštěn. Vlasta Stádníková dostudovala gymnázium, nebyla však přijata na lékařskou fakultu a našla si práci v ústavu tělovýchovného lékařství. Roku 1954 se seznámila se svým budoucím manželem, sochařem Karlem Stádníkem. Tento absolvent ateliéru Otakara Španiela na AVU nechtěl pracovat na prorežimních sochařských zakázkách, a tak se v 50. letech živil jako restaurátor. (Nahrávka je nedokončena kvůli indispozici pamětnice.)
