Když jsme si s manželem chtěli něco důvěrně říct, šli jsme na Kampu do parku
Download image
Daniela Štěpánová, rozená Lindová, se narodila 31. července 1934 v Korycanech na Mělnicku do rodiny zemědělců Richarda a Vlasty Lindových. Vyrůstala se dvěma mladšími sestrami. V roce 1937 si rodiče pronajali statek v Hoštce. Po obsazení Sudet nacisty se Hoštka stala součástí třetí říše, českou školu Němci zrušili a Daniela navštěvovala školu německou. Do protektorátu mohli cestovat na návštěvy za prarodiči na propustku. Richard Linda zaměstnával na statku jen Čechy a Slováky. V roce 1948 komunisté statek zestátnili, Richard Linda zde byl zaměstnán jako ředitel, avšak po dvou letech byl bezdůvodně propuštěn a směl pracovat jen jako podavač u zedníků. Rodina se musela vystěhovat. Daniela v roce 1949 dokončila základní vzdělání a jakožto dcera „kulaka“ neměla nárok na další vzdělání. Odešla zkusit štěstí do Prahy, kde se dostala na sociálně právní školu, avšak po roce musela z politických důvodů odejít. Dostala se na obor zubní laborantka, který dostudovala a chtěla pokračovat na vysoké škole, avšak opět to nebylo možné z politických důvodů. V roce 1955 se vdala a založila rodinu. Bydleli v Praze. Následujících 16 let byla s dětmi doma. S manželem vysadili meruňkový sad, kterému dalších 40 let věnovali každou volnou chvíli, z prodeje meruněk pak měli další příjem. V srpnu roku 1968 emigrovala sestra pamětnice Vlaďka. Štěpánovi zažili domovní prohlídku i strach z odposlechů, když měli odcestovat na pozvání švagra do Švýcarska. Od počátku 70. let Daniela Štěpánová pracovala ve stavebním podniku v odboru Bezpečnost a ochrana zdraví, který sídlil na Národní třídě, kde se dočkala i sametové revoluce. Daniela Štěpánová obhospodařovala meruňkový sad ještě šest let po smrti manžela. Kolem roku 2000 ho prodala a začala cestovat po světě.
