Dana Zháňalová

* 1937

  • „Když ho odsoudili k trestu smrti, chtěli mě dát na převychování do německé rodiny. Nebudu říkat německé, ale vyloženě nacistické. Když k nám přišli, anebo když mého druhého tatínka Eduarda pozvali na úřad, řekl jim, že mě bude vychovávat tak, abych byla pro Německo platným členem. Řekli mu: ´Ale musíte s ní mluvit německy, ne česky.´ Mluvili se mnou samozřejmě česky, ale každý den i něco německy, abych aspoň rozuměla. Každý měsíc k nám chodila sociální pracovnice a mluvila na mě německy. Byla jsem malé dítě, ale nějak jsem reagovala. Nevím, jestli česky, nebo německy, ale nechali mě doma. Začátkem roku 1945, když už bylo jasné, že je válka prohraná, k nám ta sociální pracovnice přestala chodit, takže jsem se z toho dostala.“

  • „Po revoluci jsme byli s manželem Bobem v Německu a vyhledali jsme tu berlínskou věznici v Plötzensee. Ukázali nám tam dokonce i popravčí sekeru, gilotinu, což bylo pro mě hrozné. A jak jsou Němci precizní, našli dokonce záznamy o tom, co se s ním dělo před popravou. Bylo tam napsáno, že u něho byl katolický farář a pomodlil se s ním. Byl tam uveden i přesný čas. Návštěva faráře - 4 hodiny 30 minut. Při té popravě už u něho asi nebyl.“

  • „Tady je napsáno Karel Svák, Berlín Plötzensee, 18. září 1942. Tak já budu číst: 'Drahá moje Danušenko, s tebou loučím se naposledy. Ty také budeš číst mé řádky jako poslední. Dítě moje drahé, tebe musím prositi nejvíce o odpuštění, neboť tobě zůstávám dlužen nejvíce. Tobě nedal jsem ani za života nic, ani ti nic nezanechávám. Kromě vroucí prosby tvým sestřičkám a bratříčkům, aby tě neopouštěli a všechnu lásku, kterou věnovali mně, obrátili na tebe. Modlil jsem se stále za to, aby tě Pánbůh a blahoslavená panna Maria neopouštěli, aby tě uzavřeli do svého božského srdce a chránili ode všeho zlého. Buď vždy hodná, uč se pilně a splácej lásku láskou. Ještě dnes, za málo hodin, budu s tvojí drahou maminkou. Věřím, že budeš vždy hodná, dobrá Češka a křesťanka.'“

  • Full recordings
  • 1

    Zlín, 16.03.2019

    (audio)
    duration: 01:34:01
    media recorded in project Příběhy regionu - Střední Morava
Full recordings are available only for logged users.

I když vím, že všichni Němci nejsou stejní, nemůžu jim věřit

Dana Zháňalová, 2019
Dana Zháňalová, 2019
photo: Post Bellum

Dana Zháňalová se narodila 11. března 1937 v Brně. Její otec Karel Svák měl prosperující realitní kancelář. Roku 1939 jí zemřela matka. Otec se pak zapojil do protinacistického odboje. Pomáhal lidem, kterým hrozilo od nacistů nebezpečí, dostat se z protektorátu. Byl prozrazen, zatčen, v březnu 1942 odsouzen v Norimberku jako vlastizrádce a v září 1942 v Berlíně popraven gilotinou. Sirotka se ujala starší nevlastní sestra s manželem, adoptovali ji a vychovali. Na konci 2. světové války se rodina přestěhovala z Brna do Zlína. Pamětnice zažila bombardování obou měst. Pravdu o smrti svého otce se dozvěděla až jako osmnáctiletá. Ve Zlíně, tehdy již Gottwaldově, odmaturovala a pak studovala němčinu a angličtinu v Brně. Studium nedokončila. Pracovala jako překladatelka a tlumočnice z němčiny v Pozemních stavbách a v podniku Barumprojekt Gottwaldov. Měla jednoho syna. Jejím druhým manželem byl běžec československé reprezentace Bohumír Zháňal. Po roce 1989 dostala jako dcera popraveného odbojáře od státu odškodné.