V patnácti mě mlynář propustil ze služby a já se přidal k partyzánům
Pavel Raniak se narodil 29. listopadu 1928 v obci Dobrá Niva nedaleko Zvolena, na Slovensku. Po absolvování sedmi tříd katolické školy odešel pracovat jako čeledín na statek do obce Senohrad a později vypomáhal ve mlýně v Lackově. Přidal se k partyzánům a působil jako zpravodajská spojka. Po vypuknutí Slovenského národního povstání byl jako dobrovolník československé armády nasazen v okolí Martina. Po potlačení povstání utrpěl zranění a padl do zajetí. Skončil ve vězení ve Zvolenu, odkud se mu však podařilo uprchnout. Do konce války se pak schovával v okolí Dobré Nivy. V létě 1945 odešel do Čech za prací a následně se začal účastnit hornických brigád v dolech na Mostecku. Po návratu z vojny se rozhodl naplno nastoupit do uhelných dolů jako horník. Během zaměstnání si doplnil odpovídající vzdělání, vstoupil do KSČ a vystoupal až na post ředitele dolu Svornost v Ohníči. V roce 1968 se postavil do čela vedení dolu President Klement Gottwald v Hrdlovce, kde působil do roku 1970. Během srpnové okupace veřejně podporoval politiku Alexandra Dubčeka a na dolech organizoval stávky a rezoluce. S nástupem normalizace byl z postu ředitele sesazen, vyloučen z KSČ a později dostal zákaz působit i v dolech v blízkém okolí. V roce 1975 proto nastoupil jako lamač rudy v uranových dolech v Hamru na Jezeře, kde působil až do důchodu. Dnes (2024) žije se svou manželkou v Jablonném v Podještědí.